Eva Koťátková (1982) se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá překážkami a bariérami, kterým člověk ve společnosti čelí. Ztvárňuje je v podobě různých klecí a omezení, často vytvořených pro vlastní tělo. Pracuje s kresbou, objektem, instalací i živou akcí, převážně ale inscenuje strukturované celky s vlastním řádem či systémem. Patří k českým umělcům, kteří stále častěji s úspěchem vystavují více v zahraničí než doma.
V roce 2007 stala laureátkou ceny Jindřicha Chalupeckého. Jako jediná česká výtvarnice obdržela v roce 2014 také Uměleckou cenu Dorothey von Stettenové udělovanou umělcům do 36 let. „Dílo Evy Koťátkové je pokusem o uspořádání precizního a zároveň absurdního lidského konání. Její performativní instalace nabízejí bezpočet skulpturálních vyjádření pro nejrůznější choreografie s mnoha odkazy na dějiny umění, tance a divadla,” zdůvodnila udělení ceny porota bonnského muzea. „Umělecký vývoj Evy Koťátkové nyní získává na mezinárodním významu.”
Svým hravým, ale nikoliv povrchním způsobem zkoumá role a pozice člověka v sociálním systému a jeho osobním prostředí, v němž se každodenně pohybuje. Jakýmkoliv vychýlením z rovnovážného stavu se dává do pohybu série kauzalit, která se složitou cestou vrací do nové vyváženosti. Koťátková vidí v divákovi kamaráda, kterého zasvěcuje do svého pestrobarevného, ale přeci v něčem omezovaného světa. Pravidla, rituály, stereotyp nebo izolace brání upřímnému a otevřenému pohledu. Vzhledem k jejímu obecně přenositelnému tématu dětství, školy a skupinového chování je divák snadno vtažen do jejího světa a může se tak projektovat na její místo. Přes rozdílný charakter médií, která používá (kresba, performance, socha, instalace), je její dílo rozpoznatelné svou bezelstností a potlačovaným rošťáctvím.
V současnosti je jednou z našich mezinárodně nejuznávanějších umělkyň.