Obec Velká Lhota leží v západní části Vsetínských vrchů. Patří mezi nejvýše položené obce této oblasti. Její nejzajímavější památkou je dřevěný toleranční kostel, jehož historie je spjata s tak zvaným tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781, díky kterému se českým a moravským nekatolíkům vrátila náboženská svoboda. Patent ukončil dlouholeté pronásledování protestantů. Českým a moravským nekatolíkům tak bylo umožněno stavět si kostely a zakládat evangelické sbory, pokud se na daném panství přihlásilo k nekatolickému vyznání alespoň sto rodin. Toleranční patent sice nekatolíkům umožnil kostely stavět, ovšem nesměly v ničem připomínat katolické svatostánky. Jde proto o nenápadné stavby, bez věží, zvonů či křížů, s malými okny, stranou hlavních cest, se vchody směřujícími mimo střed obce.
Rok po zveřejnění tohoto patentu se ustanovuje na tehdejší Hrubé Lhotě evangelický sbor. Bohoslužby se nejprve konaly ve stodole Jiřího Fabiána. Později byl ze silných smrkových klád postaven dřevěný kostel. První bohoslužby se v něm konaly v roce 1783, dva roky po vydání tolerančního patentu. Šlo o jediný povolený evangelický kostel ve Vsetínsko-Rožnovském panství.
Kostel ve Velké Lhotě je prostý – má jednoduchý obdélníkový půdorys, mansardová střecha je krytá ručně štípaným šindelem. Stěny, lavice a pavlače jsou natřeny bílou a šedou barvou. Stavba je nevytápěná, bez umělého osvětlení, bez věže. Jedinou výzdobou kostela jsou tři citáty z Bible, umístěné na stropě a po stranách kazatelny. Původně měl velkolhotský kostel hliněnou podlahu, věřící seděli na trámech, které byly přibité po obvodě stavby. Lavice si zhotovovaly jednotlivé rodiny samy, každá z nich dodnes některé rodině patří. Podle zasedacího pořádku sedí ženy v kostele dole a muži nahoře. Káže se z kazatelny, která pochází z roku 1839.
Z dnešního hlediska je dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě světovou raritou. Všechny podobné kostely byly totiž již zbourány. Proto je též stavba chráněna státní památkovou péčí, a to jako jediný dochovaný kostel s původními základními rysy tolerančních kostelů u nás. V roce 2008 tak byl zařazen mezi národní kulturní památky.
Kostel dodnes slouží svému účelu a pravidelně se v něm konají bohoslužby a další obřady.
Tento kostel byl také svého času domovem českého prozaika a evangelického kněze Jana Karafiáta – autora slavných Broučků, který zde působil 20 let (1875-1895). Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary.
Obr. Národní kulturní památka – roubený evangelický toleranční kostel. Foto J. Husák, 2018
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Evangelický kostel ve Velké Lhotě – Národní památkový ústav, Památkový katalog [online], [cit. 26. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.pamatkovykatalog.cz>
Velká Lhota – oficiální stránky obce [online], [cit. 26. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.velkalhota.cz>