Valašské Meziříčí skýtá dostatek příležitostí ke sportování. Většina sportovišť je navíc soustředěna do jediné lokality s názvem „Kouty”. Najdete zde fotbalový a atletický stadion. Nedaleko odtud je tenisový areál s krytou halou a umělým povrchem, hned v sousedství se nachází letní koupaliště, krytý bazén a bowlingová herna. Několik minut chůze je vzdálen zastřešený zimní stadion s přístavbou, ve které je umístěna kuželna se čtyřmi drahami a automatickými stavěči kuželek. Zdejší tenisové kurty byly též svědkem prvních úspěchů tenisty Tomáše Berdycha.
Nedaleko odtud se nachází kamenný památník kardinála Františka Saleského Bauera. Jedná se o významnou památku realizovanou dle projektu architekta Eduarda Sochora. Byl postaven v roce 1911 k poctě kardinála Františka Bauera u příležitosti jeho 70. narozenin jako projev jeho lásky, vděčnosti a úcty k rodičům. Památník obklopují vzrostlé stromy, nechybí lavička pro odpočinek.
František Bauer (1841-1915), byl český katolický duchovní a teolog, biskup brněnský a arcibiskup olomoucký. Narodil se v nedalekém Hrachovci, jeho místem posledního odpočinku je katedrála sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.
Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886, zasloužil se např. o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Jménem kardinála Bauera je pojmenována i nedaleká ulice spojující lokalitu Kouty se silnicí na Hrachovec.
Nedaleko odsud protéká Rožnovská Bečva, která se nedaleko spojí s Bečvou Vsetínskou a dále již pokračuje pod názvem Bečva. Vody v Bečvě využívali plťaři k plavení dřeva z beskydských lesů. Ve Valašském Meziříčí sestavili voraři z tesaných klád vor (plť) a plavili se po řece k jihu, cestou pak dřevo prodávali. Jednalo se o sezónní práci – plavit se mohlo jen při zvýšené hladině vody, k němuž docházelo od dubna do června a na podzim. Plť ovládali až čtyři muži, z nichž se někteří během cesty postupně vraceli, když plavba na širším a hlubším toku nebyla tak namáhavá a nebezpečná. Pod Přerovem se pltě spojovaly, u Kroměříže vpluly na řeku Moravu, dále k Uherskému Hradišti a Hodonínu do Komárna. Nejdále zajížděli až do Pešti, což byla trasa dlouhá bezmála 600 km s řadou nebezpečných jezů.
Bečva je typická horská a podhorská karpatská štěrkonosná řeka. Je útočištěm mnoha druhů. Z ryb zde nalezneme např. hrouzka obecného, pstruha obecného, jelce tlouště, ouklejku pruhovanou a parmu obecnou. Dále střevli potoční, ostroretku stěhovavou, štiku obecnou, mřenku pruhovanou a vranku obecnou. Z vzácnějších druhů se dále vyskytuje hrouzek Kesslerův či úhoř říční. Ojediněle se vyskytuje hlavatka, sumec, kapr, bolen, perlín a řada dalších.
Obr. Historie sportovního areálu ve Valašském Meziříčí sahá do 60. let 20. století., budován byl postupně v průběhu padesáti let. Foto J. Husák, 2018
Literatura a zdroje
Lapáček, J., a kol., 2013: Příroda Pobečví. ČSOP ZO 74/03 Lipník nad Bečvou, Lipník nad Bečvou, 178 pp., ISBN 978-80-260-4547-2.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Valašské Meziříčí – oficiální internetové stránky (Sportoviště), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz/sportoviste/gs-4552>
Wikipedie – otevřená encyklopedie (František Saleský Bauer), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Salesk%C3%BD_Bauer>