Obec Kunovice leží na severovýchodním úpatí Hostýnských vrchů na samém rozhraní Valašska a Záhoří. Rozkládají se na mírném svahu, který vystupuje k nejvyššímu místu v obci, kopci Stráž s nadmořskou výškou 433 m. Obcí protéká potok Komárník.
Příroda
Jedinou botanicky hodnotnější lokalitou jsou vlhčí a mokřadní louky v sedle jižně od Hradiště (východně od Kunovské hůrky). Tam nalezneme řadu druhů vlhkých květnatých luk, ze vzácnějších např. prstnatec májový a mečík střechovitý. Jedná se o jedinou lokalitu těchto druhů v celém širším okolí. Z velkých stromů je v obci významný stoletý dub – památný strom, který roste u železničního nádraží. Ze vzácnějších druhů ptactva se v oblasti Kunovské hůrky vyskytují výr velký a krkavec velký. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny nalezneme bramborníčka černohlavého a hnědého, chřástala polního či křepelku polní. Z dalších vzácnějších druhů pak jmenujme např. strnada rákosního hnízdícího v rákosí u toku Komárník, žluvu hajní či čápa bílého, který hnízdí již řadu let na místní farmě.
Na obzoru spatříme rozhlednu na největším z vrcholků Hostýnských vrchů – Kelčském Javorníku (865 m n. m.), ke které se dostaneme z blízkého nádraží v Rajnochovicích. Trasa vede kolem pozůstatků dvou středověkých hradů – Zubříče a Šamburku. Architektonicky velmi zdařilou stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel, v jejichž prohnutých tvarech lze najít odkaz na tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem. Dřevěná rozhledna se svou výškou 35 m nabízí neobvyklý výhled do kraje. Za příznivé dohlednosti tudíž spatříme nejenom pásma moravských a slovenských hor (Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Beskydy, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Strážovské vrchy, Povážský Inovec) a vrchovin (Drahanská, Zábřežská, Chřiby, Nízký Jeseník a Oderské vrchy), ale hlavně spousty sídel. Malých vesniček rozeznáme nepočítaně, větších měst nečekané množství – Kroměříž, Přerov, Olomouc, Lipník, Hranice, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín, Bystřici pod Hostýnem. Dokonce lze rozlišit několik známých památkových objektů – například hrady Buchlov a Starý Jičín, poutní kostely na Hostýně a Svatém Kopečku u Olomouce.
Jižně od Kunovic, nedaleko obce Rajnochovice nalezneme na příkré skalnaté stráni, dnes z větší části zarostlé keři a stromy, Přírodní památku Skalka-Polomsko. Předmětem ochrany je travnatá stráň s fragmenty teplomilných rostlinných společenstev s vzácným kakostem krvavým a silně ohroženým vstavačem mužským. Celý svah byl dříve využíván jako extenzivní pastvina. Vyvinul se v charakteristickou druhově pestrou louku s keři, v níž byli zastoupeni průvodci karpatských luk i druhy křovinatých strání. Jmenujme např. vstavač bledý, v. kukačku, prstnatec májový, bradáček vejčitý, šalvěj lepkavou či prvosenku jarní.
Obr. Rozhledna na Kelčském Javorníku se svou výškou 35 m nabízí neobvyklý výhled do kraje. Foto J. Husák, 2018
O historii obce, významných stavbách a osobnostech pojednává zastavení č. 28.
Literatura a zdroje
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Chráněná území Zlínského kraje – PP Skalka-Polomsko [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/polomsko.htm>
Kelčský Javorník: objevili jsme nejkrásnější rozhled na Moravě [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://cestovani.idnes.cz/kelcsky-javornik-a-vylet-0xq-/tipy-na-vylet.aspx?c=A151119_122740_tipy-na-vylet_tom>
Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kelčský javorník [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KelcskyJavornik.htm>