Výstava vlastní | Vzpomínka na Leopolda Christa | 14.leden–27.březen 2016, Zámek Kinských, Valašské Meziříčí,
Leopold Christ se narodil 18. ledna 1906 v Krásně (Krásno bylo samostatné až do roku 1924, kdy bylo připojeno k Valašskému Meziříčí) jako třetí dítě Leopolda Christa, zemědělce a obchodníka s potravinami. Mladý Leopold po měšťanské škole nastoupil do zdejší Odborné školy pro zpracování dřeva, kterou absolvoval roku 1925. Talent k práci se dřevem u něj přitom již v dětských letech objevil jeho staříček, povoláním sedlář, který se jej jal dále rozvíjet a k doporučení studia místní proslulé dřevařské školy, respektive jeho truhlářského oddělení pod vedením prof. Aloise Balána, tak byl již jenom krůček. V dalších studiích pak pokračoval na kamenické škole v Hořicích u Quida Kociána a na UMPRUM v Praze u Josefa Mařatky. Roku 1932 se oženil a odešel učit na živnostenskou školu pokračovací do Uherského Hradiště. Zde tedy ještě musel vzít zavděk profesorským místem neodpovídajícím jeho kvalifikaci, přesto do dob působení v tomto městě spadají jeho nejplodnější tvůrčí léta; vytváří například plastiky českých světců v hradišťském kostele. Hned v prvním školním roce po 2. světové válce nastupuje na profesorské místo na Státní odbornou školu pro průmyslový porcelán v Karlových Varech-Rybářích, kde učí dalších šest let, než byl v důsledku reorganizace školské soustavy po roce 1948 výtvarný obor na škole roku 1951 zrušen. Odešel proto na Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, kde setrvává ve funkci profesora modelování až do odchodu do penze v roce 1966. Na stáří se Leopold Christ vrací do rodného města, kde ještě pár let vyučuje na Lidové škole umění. Jeho životní pouť se uzavírá 17. dubna 1985, pohřben je na meziříčském hřbitově.
Po návratu do svého rodiště v 2. polovině 60. let začal L. Christ sepisovat vzpomínky na městečko svého dětství a mládí – stovky stran rukopisu, doplněné četnými autorskými kresbami, skicami i fotografiemi, nabyly postupně charakter rozsáhlé narativní kroniky o mnoha svazcích. Dílo věnoval již v úvodních větách svých vzpomínek dceři Blance. V roce 1997 se kronika dostala do sbírek nynějšího Muzea regionu Valašsko, p. o. Nebývalý badatelský zájem inicioval první kroky k jejímu knižnímu zpracování, plánovanému na rok 2016.
„Blaničko, píši ti vzpomínky ze svého dětství. Jistě je po letech – až mne třeba nebude – ráda budeš číst. Tolik jsem se Ti jich navyprávěl. Neumím je tak barvitě vypsat jak povídat, ale snad i tak způsobí radost Tobě i Tvým dětem a vnukům. Krásno v mém mládí bylo krásné. Vzpomínám a vyprávím rád. Byla to bezstarostná ogarská léta. Dětství. Už je vše pryč. I Krásno se mění v moderní město a naši staříčci, kdyby vstali, už by ho nepoznali. Ale vidím stále to staré „Krasno“ a lidičky v něm, před těmi pětapadesáti šedesáti lety. A o něm chci povídat. Nehledal jsem v kronikách. Bude to jen prosté povídání, co jsem zažil, viděl, slyšel – co vyprávěl prostý lid. A tak poslouchej!“ Těmito slovy uvodil tedy Leopold Christ první stránky svého díla – přijďte se s ním seznámit také.
Výstava bude zahájena v rámci vzpomínkového večera ve čtvrtek 14. ledna od 16:00 hodin. Úvodní slovo akad. sochař Pavel Drda. Vystoupí pěvecký sbor Beseda a žáci ZUŠ Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí.
