Herní odpoledne pro malé i velké v prostorách výstavy HRY A KLAMY doplněné o hlavolamy a hry z centra Vrtule: Svět her a poznání. Doneste si i svou vlastní hru a zahrajte si s ostatními!

Herní odpoledne proběhne 22. 10. v prostorách výstavy od 14.00 do 18.00 hodin.
Vstup zdarma.

Beseda s manžely Skalíkovými nejen o restaurování, ale také o shánění finančních prostředků a jiných aspektech práce na záchraně památek.
Beseda proběhne v přízemí MaGC. Vstup 10 Kč.

Setkání s Alenou Podzemnou při kterých se bude vyprávět nejen o umění, cestování, malování, inspiraci, textech, básničkách apod. Mluvit můžeme  o posledním obrazu nebo naopak prvním, součástí je prohlídka výstavy Žena, nůše, píseň, kost.

V měsící řijnu proběhnou dvě setkání, 1. a 15. 10., vždy od 16.00 hodin.

Setkání proběhne v prostorách výstavy, vstup 10 Kč – čaj v ceně.

INTERAKTIVNÍ, ZÁBAVNÁ A VZDĚLÁVACÍ VÝSTAVA – VHODNÁ PRO DĚTI I DOSPĚLÉ

Znáte rychlost své reakce, umíte provést kuličku složitým labyrintem nebo prolnout svůj obličej s obličejem svého partnera? Už jste si s někým šeptali na dálku dvaceti metrů? To nejsou čáry a kouzla, ale malá část toho, co nabízí výstava HRY A KLAMY. Poznejte svět vědy a techniky zábavným způsobem.

Výstava v sobě kombinuje hru, zábavu i poučení a zahrnuje více než 60 exponátů, které jsou přímo určené k vyzkoušení, vyřešení nebo soutěžení. U výstavy platí heslo „Dotýkat se exponátů je přikázáno“, protože co si vyzkoušíte, tomu porozumíte. Věda je zábava!

Základním principem „Her a klamů“ je interaktivnost a zapojení co největšího množství smyslů. Návštěvníci všech věkových kategorií poznají prostřednictvím her a experimentů běžné jevy, které se dějí kolem nás.

Výstava, u které se můžete těšit na experimenty, hlavolamy, hádanky, kvízy a další vychytávky se bude konat ve 2. patře Muzejního a galerijního centra.

Měla jsem možnost práce Magdaleny Váňové sledovat během jejích studií na Fakultě Výtvarných Umění v Brně, a kdybych měla jedním slovem shrnout způsob její tvorby pak by to byla „zarputilost“.  Nikdy netvoří bez absolutní jistoty potvrzené vnitřním puzením o správnosti toho, co potřebuje sdělit. Na svých sochách dokáže pracovat velice dlouho a bez odpočinku, s posedlostí po dokonalém převedení své ideje do reálu.

V jejích raných pracích je ještě cítit snaha o hledání toho pravého média pro vyjádření sebe sama spojená s hravostí, humorem a iluzivním pohledem na svět – Kaleidoskop (2008). Postupem času ale krystalizuje její forma, a lidské tělo, coby dokonalý transfer toho, co touží vyjádřit a nám divákům předat, se samo stává alfou a omegou konceptu její tvorby – Máma (2009). Prakticky každá její socha je autoportrétem a je jedno, jestli vizuální podoba je antropomorfní či nikoliv – Polštář (2007) – vlastní otisk, voda jako očista, tok snů, pročištění mysli. Pro Magdalenu Váňovou je daleko důležitější výsledná řeč díla – zpráva, kterou nám chce předat, než důsledný portrét – Ženy (2011). Ta hluboká citovost a silné prožívání ji přivedly několikrát i na místa, kterých se většina obyčejných lidí obává. Její zážitky z psychiatrické léčebny jsou naprosto patrné v díle nazvaném Kuřárna (2010) – kde sedávala prostopášná paní Marcela. Reálný zážitek je přenesen a my se na ní sice můžeme dívat z bezpečné zóny ohraničené skleněným boxem, avšak to zhmotnění ponuré zkušenosti nám nedovolí jen tak, bez emoce odejít. Váňová bere osobní zkušenost jako jeden z pilířů její inspirace a dokáže se na ní podívat i zvenčí, nejen skrze samu sebe –  Odraz (2012), je neuvěřitelnou zprávou o vnímání toho co je pravdivé – to co vidíme nebo to co cítíme? Rozpolcenost – svět jako černý a bílý – dvě tváře, dva stavy – nic mezi tím. Díla Magdaleny Váňové nejsou pro první pohled, stejně tak jako vnitřní svět, když si ale její práce důkladně prohlédnete a necháte je na sebe působit tak velice brzo pocítíte a pochopíte.

Váňová dokáže na svých sochách pracovat až s hyperrealistickou posedlostí, kdy milimetr po milimetru promodelovává jemné vrásy kůže a pak si vezme motorovou pilu a porazí strom a naporcuje kmen o průměru jednoho metru pro další práci. To je Magdalena.

Magdalena Váňová studovala v letech 2007-2012 Fakultu výtvarných umění VUT v Brně v Ateliéru sochařství 1 u doc. ak. soch. Michala Gabriela, studium z osobních důvodů nedokončila.

Účastnila se řady kolektivních ateliérových výstav například v pražském DOXu, nebo galerii Doubner. V Brně ve výstavních prostorách divadla Reduta.

Pátek 25.9.

18:00 – 18-30        Archívny chlapec – folkový písničkář, SK

Sobota 26.9.

Doplňkový program:

Pátek

Sobota

Po oba dny na nádvoří: