Místní část obce Loučka (zastavení č. 29) s názvem Lázy je bývalou malou horskou obcí, kde se roztroušená zástavba táhne podél silnice v malebném prostředí luk, pastvin a lesů. Z Lázů je rozsáhlý výhled na Kelečskou pahorkatinu, údolí Bečvy směrem k Hranicím, Beskydy a Vsetínské vrchy.

Historie

Lázy vznikly z rozptýlených pasekářských usedlostí, u panského dvora, které náležely k panství Loučka, okolo poloviny 18. století. Jako samostatná obec se uvádí kolem roku 1763. Pojmenována byla po své poloze „Laze“, což jsou příkré stráně, porostlé habrovím a lískovím, které byly klučováním proměněné na louky. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a prací v lese. V roce 1854 byla na Lázech manufaktura na výrobu kameninové keramiky, která zanikla po roce 1900. Z místní hlíny byla vyráběna červená, uvnitř bíle polévaná keramika nazývaná „majolínová” – džbány, mísy, talíře, kávové soupravy i hračky. Pro svůj věhlas byla vyvážena i do zahraničí.

Významné stavby

Na Lázech, u silnice v centru obce, se nachází typická valašská roubená zvonice postavená roku 1925, která je chráněnou kulturní památkou. Roubená zvonička čtvercového půdorysu je situovaná na kamenném soklu. Sedlová střecha je završena dvěma sloupy, nesoucími zvon, krytý drobnou stříškou. Zvon nese reliéfní figurální výzdobu a nápis vlysem – „zvon ulil Volfgang Adam Straub v Olomouci v roce 1848“.

Mezi Lázy a obcí Rajnochovice se nacházejí Paseky Bílová. Zde nalezneme pomník z roku 1944, nesoucí nápis: „Blíž k Tobě, Bože můj. Památce veliké mamince, Jarošovi, a bolestnou vzpomínku na 8. 12. 1944”. Usedlosti na Bílové byly za války oblíbeným úkrytem partyzánů. V prosinci 1944 došlo k tragické události – partyzáni omylem obvinili členy rodiny Ručkovy ze zrady. Při střelbě zastřelili paní Ručkovou, poté popravili i jejího syna Jaroše, kterého považovali za hlavního zrádce. Usedlost poté vypálili. Nedaleko se nachází též pomník rodiny Měsícovy, která byla exemplárně potrestána za to, že za války pomohla skupině partyzánů. Obyvatelé Loučky a okolních obcí každoročně pořádají výstup k památníku na Bílové, aby zde uctili památku této tragické události z konce 2. světové války.

Příroda

V jedné ze zahrad u hlavní silnice nalezneme památný strom – lípu srdčitou, jejíž stáří je odhadováno na bezmála dvě stě let. Ze vzácných ptačích druhů zde můžeme vidět datla černého či kosa horského. Z druhů zemědělské krajiny se vyskytují ťuhýk obecný a chřástal polní.

Nedaleko se nachází též Přírodní památka Vřesoviště Bílová – jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších. Jedná se o bývalou podhorskou pastvinu, na které dále roste kociánek dvoudomý, mateřídouška vejčitá, brusnice borůvka, mochna nátržník či pupava bezlodyžná. Z živočichů se vyskytují např. motýl ohniváček černokřídlý, ještěrka obecná, slepýš křehký, z ptáků např. linduška lesní a ťuhýk obecný.

 

 

Literatura a zdroje

Kramář, J. a kol., 2008: MUDr. Jan Bohuslav Kraicz 1869-1929, Naučná stezka T. G. Masaryka v širších souvislostech. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 83 s.

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PP Vřesoviště Bílová [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/bilova.htm>

Loučka – oficiální stránky obce [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.obecloucka.cz>

Národní památkový ústav (Památkový katalog) – Zvonice, Lázy, Loučka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://pamatkovykatalog.cz/?element=12812182&sequence=53118&page=2125&action=element&presenter=ElementsResults>

Spolek pro vojenská pietní místa – Rajnochovice [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3968-rajnochovice/>

Obec Loučka leží v jižní části Podbeskydské pahorkatiny a na severním okraji Hostýnských vrchů. Již v minulosti byla zemědělskou obcí, což se také uplatňuje v jejím krajinném rázu. Součástí obce Loučka je i bývalá obec Lázy (zastavení č. 31), nyní místní část. Obcí protéká potok Loučka.

Historie

Název obce Loučka je odvozen od staročeského lúka či louka – tedy „travnaté místo v lese” či „ves ležící v lese či u lesa”. Loučka se poprvé výslovně připomíná v predikátu mana olomouckého biskupství Jana z Loučky v roce 1307. Byla samostatným lenním statkem olomouckých biskupů. V roce 1803 koupil Loučku od Leopolda z Lamberka Jan Nepomuk Mohrweiser, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších majitelů loučského panství. Ten dal roku 1826 vystavět na místním hřbitově rodinnou hrobku s pohřební kaplí. Současnou klasicistní podobu díky němu získal i zámeček v centru obce, obklopený přírodně-krajinářským parkem.

Nad obcí se vypíná vrch Hradiště (605 m) s nálezy patřícími kultuře lužických popelnicových polí a kultuře púchovské. Ve středověku zde stávalo opevněné sídlo pánů z Loučky. Podle nálezu keramických střepů se její vznik řadí do konce 13. století. Po dřevěném hradu zůstaly jen terénní náznaky, na obou koncích jsou zbytky příkopů.

Významné stavby

Ve vsi byl kolem roku 1628 postaven barokní zámek – dříve renesanční tvrz přebudovaná patrně po roce 1720 na barokní zámeček s kaplí. Výrazným zásahem do historie zámku byl rok 1918, kdy jej zakoupil továrník Tomáš Baťa. Ten měl v plánu upravit zámek v Loučce na své letní sídlo. V roce 1945 však byl zámek zkonfiskován státem a sloužil jako kanceláře a dílny místního JZD. Právě v této době došlo k jeho velké devastaci. Po roce 1989 dostala rodina Baťů zámek v rámci restituce zpět. Budova byla opravena a část dnes slouží jako ředitelství Lesů a statků Tomáše Bati.

Původní zámecká kaple byla roku 1771 přebudována, stal se z ní presbytář a k němu byla přistavěna chrámová loď. Vznikla tak nová dominanta obce – kostel zasvěcený Dobrému Pastýři. V jeho těsné blízkosti se rozkládá původně barokně upravený a dnes již přírodně krajinářský park. Zámek, kostel, park a vstupní brána jsou chráněny jako kulturní památka. V roce 1826 byla v obci Loučka postavena hřbitovní kaple s hrobkou Mohrweiserů, v jejímž štítě nalezneme rodový znak. Roku 1913 byl pak zbudován misijní kříž, v roce 1919 vysvěcen pomník k uctění památky padlých v 1. světové válce.

Příroda

Jediná botanicky významná lokalita s květnatými loukami se nachází v ovocném sadě jihovýchodně nad obcí. V sadě rostou, jinde v okolí téměř vymizelé luční druhy rostlin, jako např. chrpa luční, jetel prostřední, na mokřině u jediné tůně bradáček vejčitý. Ze vzácných ptačích druhů můžeme v obci vidět např. čápa černého. Z druhů zemědělské krajiny se vyskytují bramborníček hnědý a černohlavý, chřástal polní, křepelka polní. Z dalších vzácnějších druhů se u toku Loučka vyskytuje cvrčilaka říční, v parku žluva hajní, sedmihlásek hajní či strakapoud malý.

Významná mokřadní a botanická lokalita je Světlíkov ležící na jižním katastru obce. Vidět zde můžeme některé ze vzácných druhů rostlin – např. prstnatec májový či mečík střechovitý. Nad krajinou zahlédneme vzácně krkavce velkého nebo výra velkého.

Na svahu Světlíkov v Loučce se dříve nacházelo skalisko, které však potkal podobný osud jako skalisko nedaleko současného skalního útvaru – „Jarcovké kuly” (zastavení č. 12), které obyvatelé Jarcové rozbili na kusy a využili pro stavební účely. Skalisko v Loučce zas vadilo majiteli při orbě, roztloukl ho a použil taktéž na stavbu.

 

 

Literatura a zdroje

Kramář, J. a kol., 2008: MUDr. Jan Bohuslav Kraicz 1869-1929, Naučná stezka T. G.  Masaryka v širších souvislostech. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 83 s.

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Loučka – oficiální stránky obce [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.obecloucka.cz>

Světlík, K.: Hrady Hostýnských vrchů – Hradiště Loučka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.obecloucka.cz/obec-7/hrady-hostynskych-vrchu/>

Zámek Loučka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.hrady.cz/index.php?OID=4054&PARAM=11&tid=10168&pos=450>