Krhová se rozkládá podél potoka s lidovým názvem Krhůvka. Řada usedlostí a pasek zasahuje až na stráně a svahy Veřovických vrchů.

Historie obce

Krhová se vzpomíná poprvé roku 1442, kdy je zmíněn vladyka Hynek z Krhové. Tvořila tehdy patrně samostatný vladycký statek, v l. 1446-1463 seděl na krhovské tvrzi Jan Měřička z Těškovic. V r. 1502 byla Krhová součástí panství Rožnov. Roku 1953 byla obec připojena k městu Valašské Meziříčí, na základě výsledku místního referenda se od r. 2013 stala opět samostatnou obcí.

Původně zemědělská obec značně změnila svůj ráz po založení sklárny v Krásně r. 1855, což ovlivnilo růst obce a především vzrůst počtu dělnictva a dělnického hnutí. Zhruba dvě třetiny obyvatelstva z Krhové byly zaměstnány ve sklárnách, menší část našla obživu v cihelně v Hrachovci a část v tabákové továrně v Novém Jičíně. Krhová patřila k nejvýznamnějším centrům tkalcovství, pracovali zde tři samostatní tkalci a 28 tkalcovských dělníků, víc jich měli už jen v nedaleké Zašové. Významným byl též pletárenský podnik a výrobna dřevěných hraček, která zde má své sídlo doposud.

Krhová v minulosti proslula sirnými lázněmi. Stávaly na Jehličné, kde se vyskytovala železnato-sirnatá voda. Roku 1861 byla při léčivém prameni zřízena lázeň (Wittigsbad), v níž se při terapii mimo jiné užívaly, jak už místní název napovídá, léčebné účinky jedlového jehličí. Památkou na dávno zašlou lázeňskou slávu je dodnes alespoň studánka Jarošovka.

Významné stavby

Na území obce se nachází pomník T. G. Masaryka se jmény padlých v 1. světové válce a se jmény obětí 2. světové války. Dále pak pamětní deska sovětské zpravodajské skupiny „Karel 20” umístěná na restauraci Jehličná. Nedaleko studánky Jarošovka stojí zděná kaplička připomínající dávnou tragickou událost. Pod obrázkem najdeme text: „V 18. století za hrozné bouře a průtrže mračen v těchto místech zahynul i se svým potahem robotník Smolka při odvozu dřeva z lesa. Čest jeho památce!”. Do katastru obce patří též místní část Hrádky, připomínající zaniklou tvrz, která střežila cestu údolím Rožnovské Bečvy. Tvrz se poprvé připomíná v roce 1535 a zanikla zřejmě ještě v 2. polovině 16. století.

Příroda

V místní části Jehličná rostou hned dva památné stromy. Prvním z nich je dub letní, jehož stáří se odhaduje na 400 let. Druhým je pak bezmála dvousetletý jasan ztepilý s krásnou rozložitou korunou.

Výše zmíněná studánka Jarošovka na Jehličné, je jednou z nejznámějších studánek na Valašskomeziříčsku. Jarošovka je výjimečná tím, že mívá dostatek vody i v období sucha. Studánka tak napájí malý, orobincem zarostlý, mokřad kypící životem. Kromě žab či skokanů zde najdeme i užovky a několik druhů vážek. Pod vrcholem Budička se nachází krytá studánka vyložená kamenem s názvem „Pod Budičkou”. V místní části Kulíšek se pak nachází studánky „Pod Kulíškem” a „Kinclova studánka”. Nedaleko Jarošovky nalezneme též starou zapomenutou studánku či spíše pramen „U Milířů”. Jak už její název napovídá, nedaleko odtud se dříve pálívalo v milířích dřevěné uhlí a uhlíři si z pramene brali vodu.

Část katastru Krhové leží v CHKO Beskydy, která je svou rozlohou největší chráněnou krajinnou oblastí České republiky.

Významné osobnosti

V Krhové se narodil Rudolf Pernický (1915-2005) – generálmajor, příslušník československého zahraniční armády v období druhé světové války. Dále pak Robert Pavlík (1912-2002), voják, později generál sloužící za 2. sv. války u 2. pěšího pluku Čs. legie ve Francii, následně u 2. tankového praporu v Anglii. Oba přežili peripetie útěku z okupovaného Československa do Anglie, aby se zanedlouho vrátili zpět a pomohli osvobodit svou vlast. Oba také obdrželi nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva. Dalším význačným rodákem je akademický malíř a grafik Karel Solařík (1915-2007).

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Orálek, M. [ed.], 2005: Naučné stezky realizované Českým svazem ochránců přírody Valašské Meziříčí. ČSOP Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 58 s.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Stoklasa, R., 2012: Prameny na Valašsku a v Podbeskydí. Radovan Stoklasa, Rožnov pod Radhoštěm, 143 s.

Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Krhová [online], [cit. 19. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.mistopisy.cz/pruvodce/hledani/?q=krhov%C3%A1&region=>

Národní registr pramenů a studánek [online], [cit. 19. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.estudanky.eu>

Soupis památek – encyklopedický přehled sídel (Tvrz Krhová) [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.soupispamatek.cz/arl-kcz/cs/detail-kcz_un_auth-0002939-Tvrz-Krhova/>

Spolek pro vojenská pietní místa – Krhová [online], [cit. 19. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/14743-hrob-robert-pavlik/>