Historie

První písemné zprávy o vzniku pocházejí již z roku 1131. Na základě pozdější písemné zprávy z roku 1272 se dále uvádí ves Polom, jež později zanikla a jejíž existenci dokládá místní název Polomsko. Samotné Kunovice se poprvé připomínají roku 1413. Není však pochyb o tom, že Kelečsko, a s ním i území nynějších Kunovic, bylo osídleno již dávno předtím. Nejstarším dokladem je kamenný provrtaný mlat nalezený v Kunovicích v trati Niva. Z doby planětické kultury pochází nález střepů černých nádob ze žárových hrobů z období před 3000 lety. Jižně od obce se nachází vrch Kunovská hůrka (587 m n. m.) s hradiskem kultury popelnicových polí.
Svým charakterem zástavby jsou Kunovice vsí shlukovou, jež vznikla na obchodní cestě z Valašského Meziříčí směrem na Bystřici pod Hostýnem a z níž v těchto místech odbočovala cesta na Kelč. Osídlili ji lidé jakéhosi Kundráta – Kuneše ze Smoly, název tedy značí „ves lidí Kunových”. Obyvatelé se ve středověku živili převážně zemědělstvím. Ve znaku obce jsou proto dvě zlaté kuny, držící vztyčenou stříbrnou radlici.

Významné stavby

V roce 1892 byla postavena v Kunovicích filiální kaple Božského srdce Páně a zřízen místní hřbitov. V blízkosti se nachází sloup se sochou Panny Marie patrně z roku 1862, při cestě do Loučky stojí kaplička sv. Anny. Významnými sakrálními památkami u okrajů obce směrem na Kelč a Babice jsou kamenné kříže Na Páně a nad Křenovicí z let 1875 a 1880.  V obci se nacházejí dva pomníky obětem světových válek. Pomník obětem 1. světové války z roku 1919 se jmény padlých. Pomník obětem 2. světové války z roku 1945 se jmény čtyř popravených partyzánů – F. Kubala, K. Kurečka, K. Šuchty a J. Foldyny. Na Kunovické hůrce se nachází šestimetrová dřevěná rozhledna – jednoduchá vyhlídková věž skýtající pohled na Hostýnské vrchy, Oderské vrchy a oblast Poodří.

Významné osobnosti

Významným rodákem je Rudolf Haša (1881-1963). Láska k přírodě jej přivedla ke studiu lesnictví, které se stalo jeho životním povoláním. V roce 1900 se stal posluchačem lesnického odboru Vysoké školy zemědělské ve Vídni. V roce 1919 byl jmenován profesorem pro obor lesnické ekonomie a odešel do Brna na tehdy zřízenou Vysokou školu zemědělskou, kde se stal hlavním pilířem lesnického oboru. Na vysoké škole zastával řadu akademických funkcí. Byl třikrát zvolen rektorem a dvakrát děkanem lesnického oboru. Pro svoji velkolepou činnost však nenašel v totalitní době velkého pochopení, a proto byl nucen svoje životní spisy a knihy tajně vydávat v zahraničí, převážně ve Švýcarsku. V naší republice měl snahu vydat Dějiny české myslivosti, ale pro velký vliv KSČ se mu toto dílo nepodařilo nechat vytisknout. Na jeho památku byla v Kunovicích vybudována Naučná stezka prof. Rudolfa Haši. Na dvanácti zastaveních seznamuje návštěvníky s obcí Kunovice ležící na úpatí Hostýnských vrchů. Stezka začíná u vlakového nádraží Kunovice-Loučka, pokračuje obcí Kunovice přes Kunovickou hůrku, na jejímž vrcholku se nachází dřevěná rozhledna skýtající krásný výhled na malebné panorama. Trasa pokračuje loukami a pastvinami do míst zaniklé středověké vsi Polomsko až k myslivecké chatě.

V obci působil učitel Josef Novotný (1896-1943), který byl popraven pro odbojovou činnost „Obrana národa” v Braslau roku 1943. Jemu věnovaná pamětní deska je dnes umístěna na budově základní školy,  kde působil až do svého zatčení. V Kunovicích se narodil legionář Josef Maňas (1897-1951), který se zasloužil o vznik a budování demokratického a svobodného Československa. Za své hrdinství v boji byl několikrát vyznamenán.

O přírodě Kunovic pojednává zastavení č. 27.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kunovická hůrka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KunovickaHurka.htm>

Kunovice – oficiální stránky obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.obec-kunovice.cz>

Spolek pro vojenská pietní místa – Kunovice obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1039-kunovice/>

Obec Kunovice leží na severovýchodním úpatí Hostýnských vrchů na samém rozhraní Valašska a Záhoří. Rozkládají se na mírném svahu, který vystupuje k nejvyššímu místu v obci, kopci Stráž s nadmořskou výškou 433 m. Obcí protéká potok Komárník.

Příroda

Jedinou botanicky hodnotnější lokalitou jsou vlhčí a mokřadní louky v sedle jižně od Hradiště (východně od Kunovské hůrky). Tam nalezneme řadu druhů vlhkých květnatých luk, ze vzácnějších např. prstnatec májový a mečík střechovitý. Jedná se o jedinou lokalitu těchto druhů v celém širším okolí. Z velkých stromů je v obci významný stoletý dub – památný strom, který roste u železničního nádraží. Ze vzácnějších druhů ptactva se v oblasti Kunovské hůrky vyskytují výr velký a krkavec velký. Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny nalezneme bramborníčka černohlavého a hnědého, chřástala polního či křepelku polní. Z dalších vzácnějších druhů pak jmenujme např. strnada rákosního hnízdícího v rákosí u toku Komárník, žluvu hajní či čápa bílého, který hnízdí již řadu let na místní farmě.

Na obzoru spatříme rozhlednu na největším z vrcholků Hostýnských vrchů – Kelčském Javorníku (865 m n. m.), ke které se dostaneme z blízkého nádraží v Rajnochovicích. Trasa vede kolem pozůstatků dvou středověkých hradů – Zubříče a Šamburku. Architektonicky velmi zdařilou stavbu tvoří dvanáct obloukovitě zakřivených modřínových lamel, v jejichž prohnutých tvarech lze najít odkaz na tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem. Dřevěná rozhledna se svou výškou 35 m nabízí neobvyklý výhled do kraje. Za příznivé dohlednosti tudíž spatříme nejenom pásma moravských a slovenských hor (Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Beskydy, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Strážovské vrchy, Povážský Inovec) a vrchovin (Drahanská, Zábřežská, Chřiby, Nízký Jeseník a Oderské vrchy), ale hlavně spousty sídel. Malých vesniček rozeznáme nepočítaně, větších měst nečekané množství – Kroměříž, Přerov, Olomouc, Lipník, Hranice, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Vsetín, Bystřici pod Hostýnem. Dokonce lze rozlišit několik známých památkových objektů – například hrady Buchlov a Starý Jičín, poutní kostely na Hostýně a Svatém Kopečku u Olomouce.

Jižně od Kunovic, nedaleko obce Rajnochovice nalezneme na příkré skalnaté stráni, dnes z větší části zarostlé keři a stromy, Přírodní památku Skalka-Polomsko. Předmětem ochrany je travnatá stráň s fragmenty teplomilných rostlinných společenstev s vzácným kakostem krvavým a silně ohroženým vstavačem mužským. Celý svah byl dříve využíván jako extenzivní pastvina. Vyvinul se v charakteristickou druhově pestrou louku s keři,  v níž byli zastoupeni průvodci karpatských luk i druhy křovinatých strání. Jmenujme např. vstavač bledý, v. kukačku, prstnatec májový, bradáček vejčitý, šalvěj lepkavou či prvosenku jarní.

O historii obce, významných stavbách a osobnostech pojednává zastavení č. 28.

 

 

Literatura a zdroje

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PP Skalka-Polomsko [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/polomsko.htm>

Kelčský Javorník: objevili jsme nejkrásnější rozhled na Moravě [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <https://cestovani.idnes.cz/kelcsky-javornik-a-vylet-0xq-/tipy-na-vylet.aspx?c=A151119_122740_tipy-na-vylet_tom>

Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kelčský javorník [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KelcskyJavornik.htm>