Evangelický kostel ve Stříteži nad Bečvou, který je dominantou obce, byl zbudován pro evangelický sbor helvetského vyznání podle návrhu stavitele Michala Urbánka v letech 1868-1876. Jeho architektura je příkladným výrazem sebevědomí, které evangelíci znovu získali spolu s rovnoprávností po vydání protestantského patentu. Proto byl kostel v roce 1993 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Je to zděná, omítaná, volně stojící pseudoslohová chrámová trojlodní stavba obdélníkového půdorysu s polygonální apsidou. Čtyřboká hranolová věž je zasazena do vstupního průčelí, z něhož mírně vystupuje. V horní části přechází v osmiboký hranol s jehlanovou střechou. Fasáda chrámové lodi je nad podezdívkou z pískovcových kvádrů členěna pilastry zdobenými vpadlinami a kruhovými terči. V horní části je ozdobena korunní římsou, pod níž je pás plastických kruhových terčů. Okna jsou obdélná, gotizující, s půlkruhovými záklenky a středovými pilíři z pískovce. V průčelí nad vstupem a v závěru chrámové lodi jsou kruhová rozetová okna. Kostel má jeden hlavní a čtyři boční vstupy. Dvoukřídlé výplňové dveře jsou zdobené čtyřlisty.

Interiér kostela je bohatě architektonicky řešen. Klenby hlavní lodi a presbytáře jsou zdobeny hvězdicemi, klenby bočních lodí zdobí křížení. Klenby jsou podepřeny sloupy a polosloupy s hlavicemi zdobenými rostlinným dekorem, které nesou kruchtu a boční pavlače s bohatě zdobenými dřevěnými předprsněmi. Stěny jsou členěny pilastry. Původní pískovcová dlažba byla později nahrazena umělým kamenem. Zařízení kostela je původní. V presbytáři je umístěna kazatelna se stříškou a dvěma postranními schodišti, stůl Páně a dvě boční lavice. Vše je zdobeno řezbami s motivy, které se uplatňují i na fasádě a pavlačích.

Interiér kostela byl restaurován v roce 1976. Barevné řešení navrhl akademický malíř Josef Hapka. Poslední generální oprava vnějšího pláště kostela podle návrhu akademického architekta Jiřího Veselého, která vrátila kostelu jeho původní podobu, proběhla v letech 1993-1994.

Hodiny umístěné ve věži střítežského kostela postavil v roce 1888 novojičínský hodinář Jindřich Sigmund. Původní hodinový stroj je dosud na svém místě, ale v současné době pohání ručičky hodin přesnější elektronické zařízení.

Další významné stavby obce

V parku před evangelickým kostelem nalezneme sochu prezidenta T. G. Masaryka z roku 1930. Během druhé světové války byla uschována, posléze několikrát opět postavena a svržena. Na podstavci sochy se nachází výčet padlých vojáků z 1. světové války. Na dolním konci vesnice se nachází kamenný kříž s nápisem: „Můj Ježíši, milosrdenství, 1938“. Na jeho místě stál již před rokem 1834 velký dřevěný kříž. Kdy a proč byl postaven, není známo, ani tradice se nedochovala. Uprostřed obce stojí tzv. „Lidový dům” z roku 1936, kde se v minulosti scházeli občané římskokatolického vyznání. Nedaleko je též památník obětem 2. světové války.

Významné osobnosti

Mezi významné rodáky patří spisovatel František Dobeš (1895-1975), jehož hlavním dílem je několik svazků Knihy o Stříteži, které byly vydána po druhé světové válce. Dalším významným rodákem byl Josef Jadrníček (1885-1952) – teolog a evangelický farář v Zádveřicích a Uherském Hradišti, přezdívaný Apoštolem Moravského Slovácka. Jeho zásluhou se v roce 1919 konaly ve Zlíně první evangelické bohoslužby. Mezi další osobnosti se řadí písmák a obecní kronikář Jan Dobeš (1826-1898) či publicista Jan Zátorský (* 1957).

Přírodě v obci se věnuje zastavení č. 3.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Stříteži n. B. a v Rožnově p. R. – Kostely [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <http://stritez.evangnet.cz/node/22>

Informace o osobnostech regionu – Michal Urbánek [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.mvk.cz/knihovna-online/regionalni-osobnost/?o=8-Michal-Urb%C3%A1nek>

Střítež nad Bečvou – oficiální stránky obce [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <https://striteznb.cz>

Wikipedie – otevřená encyklopedie (Střítež nad Bečvou) [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_nad_Be%C4%8Dvou>

Střítež nad Bečvou se nachází na severním úpatí Vsetínských vrchů, při levém břehu Rožnovské Bečvy. Část usedlostí je též roztroušena na okolních pasekách sahajícím až k Velké Lhotě a Vidči.

Historie obce

Nejstarší zpráva o Stříteži pochází z roku 1368, kdy byla ves majetkem olomouckého biskupství, později přešla do vlastnictví meziříčsko-rožnovského panství. Od roku 1548 byly majiteli Žerotínové.

V historických pramenech se můžeme setkat s několika názvy, jako např. medium Strzietess. Název pravděpodobně pochází ze staročeského výrazu pro rákos –  třet. Stvol rákosu se proto také dostal do obecního znaku.

Výňatek z Knihy o Stříteži přibližuje podobu vsi takto:

„Mohutný tok řeky Bečvy, proplétající se širokánským řečištěm – štěrkoviskem, na březích bařiny rákosím porostlé, za nimi pod kopci chudá políčka a pastviska zakusující se do nekonečného pralesa, několik dřevěných chalup na křivolakém chodníku z Veselé do Vidče – tak asi vypadal Střítež kol roku 1350.“

Střítež je odedávna zemědělskou obcí. Zdejší pokrokoví sedláci prosluli zvláště pěstováním travních semen. Proslula též výrobou vlněných dřevařských rukavic, košíkářstvím a pletením rákosových sedadel pro továrny na ohýbaný nábytek. V obci byla rovněž továrna na kožené zboží.

Příroda

Nejcennějším územím na katastru obce je Přírodní památka Rákosina ve Stříteži nad Bečvou. Tu tvoří mokřad s rozsáhlými porosty rákosu přecházejícími do volných vodních ploch. Nachází se v Rožnovské brázdě v mělké proláklině okraje nivy Rožnovské Bečvy. V rámci CHKO Beskydy představuje rákosina vzácný ekosystém mokřadního stanoviště s vodními plochami a charakteristickými druhy ohrožených živočichů, především obojživelníků a ptáků.

Celkový ráz lokality určují rozsáhlé porosty rákosu obecného, průvodními druhy jsou např. orobinec širolistý, karbinec evropský, přeslička poříční, šípatka střelolistá, žabník jitrocelový, blatouch bahenní, řeřišnice hořká a ostřice řízná. Ojediněle se vyskytuje potočnice lékařská a třtina pobřežní, jedinou lokalitu v okrese Vsetín zde má zevar jednoduchý. Z obojživelníků se vyskytuje např. rosnička zelená, skokan štíhlý, s. hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá, nachází se zde bohatá populace čolka velkého, z plazů zde žije užovka obojková. V rákosinách a blízkých křovinách nacházejí vhodné podmínky pro hnízdění moták pochop, strnad rákosní, rákosník obecný, r. velký, r. zpěvný, bramborníček černohlavý. Na vodní hladině a v rákosových porostech lze pozorovat další druhy jako např. chřástala vodního, ch. kropenatého, slípku zelenonohou, kachnu divokou, potápku malou, poláka velkého a moudivláčka lužního. Z drobných savců zde žije rejsek malý, rejsec vodní, netopýr rezavý, myška drobná či hrabošík podzemní.

Stojaté vody představuje též rybníček na horním konci obce, který byl uměle vybudován v polovině minulého století. Ten je častým cílem vycházek obyvatel i návštěvníků Stříteže. V obci je významná též skupina topolů černých na levém břehu Rožnovské Bečvy a okolí. Celkem se jedná o několik desítek stromů stáří až 150 let.

V okolní flóře jsou zastoupeny i ochranářsky zajímavé druhy. Z nichž nejčastěji nalezneme orchideje, které rostou na loukách v okolí lesů na Střítežských Pasekách. Jsou to prstantec Fuchsův, p. májový, kruštík širolistý, vstavač mužský a vemeník dvoulistý. Na území katastru se z dalších vzácnějších rostlin vyskytují česnek medvědí, pcháč šedý, jedinou známou lokalitu v okrese Vsetín má na zdejších štěrkových náplavech dvouzubec nící lidově zvaný „žebrák”. Pouze na několika vlhčích loukách se v obci vyskytuje mečík střecholistý. Z dalších zajímavějších druhů zde roste orlíček, vachta trojlistá, stulík žlutý, kosatec žlutý a řada dalších.

Významným stavbám v obci se věnuje zastavení č. 4.

 

 

Literatura a zdroje

Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.

Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.

Chráněná území Zlínského kraje – PP Rákosina ve Stříteži nad Bečvou [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Rakosina.htm>

Střítež nad Bečvou – oficiální stránky obce [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <https://striteznb.cz>

Wikipedie – otevřená encyklopedie (Střítež nad Bečvou) [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADte%C5%BE_nad_Be%C4%8Dvou>