Názvem Podlesí se obec označuje od r. 1960, kdy došlo ke spojení obcí Brňov a Křivé. Počátkem roku 1980 byla pak obec Podlesí připojena k městu Valašské Meziříčí jako jeho místní část.
Brňov
Název vsi se ve starších pramenech objevuje ve tvaru villam Brunnow (1297). Ves byla pojmenována patrně podle olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1247-1281) a vznikla před rokem 1281. Počátky Brňova souvisejí s tzv. německou kolonizací výše položených svahů v povodí řeky Bečvy. Brňov se v průběhu 14. století stal součástí rožnovského panství pánů z Kravař. V l. 1446–1449 se připomíná Jan z Brňova a roku 1463 Václav z Brňova. Jaké však bylo skutečné postavení brňovských panošů, nevíme. Mohli držet buď celou ves, nebo jen dědičné fojtství. Roku 1504 už je Brňov opět uveden jako nedílná součást rožnovského panství, u něhož zůstal až do konce feudalismu.
Místní obyvatelé se živili většinou zemědělstvím. Již počátkem 16. století se připomíná mlýn s pilou „Na Konvici”, ve 2. polovině 16. století dva mlýny v „Kamenném”. V 19. století byla „Na Žabárně” kolářská a kovářská dílna, v níž se vyráběly bryčky a kočáry.
Mezi kulturní památky Brňova patří roubená kaplička stojící ve středu obce, kopie původní pozdně barokní stavby z poč. 19. století. Pozoruhodný je též pískovcový skalní útvar na temeni kopce Medůvka, kterému se podrobněji věnuje zastavení č. 11. Menší pískovcové skály lze najít východně od Medůvky na vrcholu kopce Kozinec (608 m). V zájezdním hostinci „Na Žabárně” trávil roku 1905 prázdniny T. G. Masaryk se svou rodinou. O jejich pobytu zde se můžete blíže dočíst na zastavení č. 12.
Křivé
Obec Křivé leží v jihozápadním výběžku Vsetínských vrchů. Název obce si můžeme vyložit tak, že osídlení mělo nepravidelný, křivý tvar. Středem obce protéká Křivský potok, zvaný též v horním toku Řehlůvka, neboť pramení v lese na území zaniklé vsi Řehlov. Památkou na ni je obrázek Panny Marie při lesní cestě pod hřebenem Brda. Na území lesa Řehlova, který patřil městu Meziříčí a tvořil zvláštní enklávu v křivském katastru, byly dříve včelíny meziříčských měšťanů.
První písemnou zmínku o vsi máme z r. 1376, tehdy byla součástí léna Arnoltovice. Vzniklo v období tzv. německé kolonizace, patrně někdy v rozmezí let 1250-1350. Nasvědčuje tomu charakteristický půdorys jednořadové plužiny, přičemž za selskými grunty se táhnou k nim příslušné polnosti až k hranicím katastru. Pravděpodobně v důsledku změn, jež s sebou přineslo husitské hnutí, bylo Křivé a některé další obce od biskupského léna odtrženy a staly se součástí alodního dědičného panství rožnovského.
V Křivém se nacházejí tři kříže: z r. 1905, 1930 a na návsi z r. 1949, který stojí na místě kříže, který tu stál už r. 1836. Koncem července 1939 byla dostavěna kaple. Průčelní obraz namaloval Miloš Bublík, profesor odborné školy z Valašského Meziříčí. Ve středu obce se nachází pomník obětí 2. světové války, nedaleko od něj pomník padlých v 1. světové válce.
V roubeném stavení, v části Podhájí, najdeme pamětní desku narození bratrů – historik a spisovatel Miloslav Baláš (1907-1983) je známý především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek či Čarovné housle. Etnografa Emanuel Baláš (1914-1966) shromáždil bohatý materiál o lidových stavbách v českých zemích, z něhož vytěžil řadu studií a pojednání. Zvýšenou pozornost věnoval také záchraně lidových stavebních památek.
V Podlesí nalezneme též rybník, sloužící zejména ke sportovnímu rybolovu. Najdeme zde kapry, candáty, amury, štiky, sumce, cejny, plotice, ale také úhoře.
Obr. Rybník v Podlesí je intenzivně rybářsky využíván. Mimo chovu ryb je také významným útočištěm pro velkou řadu obojživelníků. Foto J. Husák, 2018
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Galerie osobností (Miloslav Baláš), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <https://galerieosobnosti.muzeumnj.cz/miloslav-balas>
Osobnosti regionů (Emanuel Baláš), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.osobnostiregionu.cz/regiony/3102>
Valašské Meziříčí – oficiální internetové stránky (Podlesí), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz/podlesi/ds-1020>