„Je to stará poutní osada po obou březích Zašovského potoka a je celá skryta v zeleni zahrad, že z ní zdaleka vidět jen hroty kostelních věží… U kostela jsou staré košatí lípy a vazy, kde o poutích sedávali poutníci v milém chládku…”. Milými slovy se vyznal ze svého zalíbení Zašovou básník a spisovatel Metoděj Jahn (1865-1942).
Katastr obce je značně rozsáhlý, rozkládá se od Rožnovské Bečvy až k vrcholkům Veřovických vrchů. Jeho severní hranici lemují vrchy Trojačka a Huštýn, který je svou výškou 748 m nejvyšším bodem obce. Součástí je též obec Veselá.
Historie obce
Obec Zašová byla založena již počátkem 14. stol. a patřila k rožnovsko-krásenskému panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370. K jejímu vzniku se váže pověst o lesním zákoutí s pramenem vody a kapličkou Panny Marie, dnes známé jako Stračka, kterou nechal zbudovat rytíř jako poděkování za svou záchranu, když prchal před tatary. Nynější název obce je odvozen od jména Zachariáš, dlouhé písmeno -á na konci názvu nasvědčuje, že kdysi se obec jmenovala patrně Zachova Lhota. Obyvatelé Zašové se v minulosti zabývali zejména zemědělstvím. Vedle něj se však v 19. stol. rozvíjela též domácká výroba plátna a vyhlášených krajek. Obec byla rovněž proslulá vyšíváním, malováním talířů, vázáním gobelínů či pletením rákosových sedadel.
Významné stavby
V Zašové působil řád trinitářů, jehož první členové zde přišli roku 1725. O tři roky později se již mohli z provizorního příbytku stěhovat do novostavby kláštera. Císař Josef II. jej o necelých šedesát let později zrušil. Klášteru se však povedlo vdechnout nový život – budovy byly využity pro školu, posléze i pro první gobelínovou manufakturu, kterou zde založil akad. malíř Rudolf Schlattauer. Po deseti letech byla přeložena do Valašského Meziříčí, kde existuje dodnes. Další významnou stavbou je barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1725. Ten nahradil starý dřevěný kostelík sv. Anny, ve kterém Valaši od nepaměti uctívali památný obraz Panny Marie s děťátkem. Na oltáři se nachází pozdně gotický obraz Zašovské madony z 15. stol. Z konce 18. stol. pochází barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Před kostelem je kamenný kříž z roku 1805. Ve středu obce se nachází pomník obětí 2. světové války. Významným poutním místem je pramen Stračka – jeskyňka se sochou Panny Marie Zašovské, o kterém pojednává zastavení č. 1.
Ve Veselé se nachází poutní kostel sv. Martina z roku 1821. Kostel, kolem kterého ostatně vede trasa poutní stezky na Sv. Hostýn, též jistě stojí za návštěvu.
Významné osobnosti
Mezi významné rodáky obce patří například geofyzik Alois Zátopek, spisovatel Richard Sobotka či letec z druhé světové války Jaromír V. Daněk. Mezi další významné osobnosti, které zde působily, patří spisovatel František Stavinoha, hudebníci Ferdinand Škrobák, Jan Polách, výtvarníci Milada Jaroňová, Jitřenka Svobodová, Dana Trtíková, Václav Holáň a další.
Příroda
K přírodním zajímavostem patří Mokřad Pod Hájem v západní části obce, kde žijí některé chráněné druhy ptactva, vodních živočichů a rostlin (např. moták pochop, slípka zelenonohá, volavka popelavá, chřástal vodní, čolek obecný, skokan štíhlý, kosatec žlutý). Bohatý břehový porost s přirozenou skladbou dřevin pak můžeme obdivovat při terasách řeky Bečvy, kde roste např. chráněný lýkovec jedovatý, dymnivka plná či brčál menší. Velmi pěkně zachovalý je Kačinový potok, jehož značná část je zcela přirozená, tvořící meandry s příkrými břehy a rozmanitým dnem. Obdobný charakter má menší potok Pod Hájem, v jehož nivě se nachází rákosový mokřad s porosty vysokých bylin a vrb. Mokřad je významným refugiem mnoha druhů vodní a mokřadní fauny. Pozoruhodným tokem je též náhon, který začíná pod mostem do Stříteže, vede přes areál pily a končí na západním okraji Zašové. Jednou z nejvýznamnějších botanických lokalit je mokřadní louka v nivě Zašovského potoka pod vrchem Vlčí. Roste zde bohatá mokřadní flóra, ze vzácnějších druhů např. prstnatec májový a mečík střechovitý, v okolí dále vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý, vyskytuje se zde též vzácná lesní orchidej okrotice dlouholistá. Na katastru obce také ve větším počtu nacházejí stromy pozoruhodné svou velikostí, mezi kterými převažují lípy. V místní části Veselá se nachází stará vykotlaná hrušeň, která je zřejmě nejstarším stromem svého druhu v celém okrese Vsetín.
Z šelem se do okolí obce pravidelně zatoulá rys ostrovid a vzácně i medvěd hnědý. Bohatá je též avifauna – ze vzácnějších druhů se vyskytuje např. čáp černý, jeřábek lesní, kalous ušatý, datel černý, strakapoud malý, žluva hajní či chřástal vodní. V bukových lesích se vzácně vyskytuje plž modranka karpatská. Severní část katastru se již nachází v CHKO Beskydy.
Obr. Poutnímu kostelu Navštívení P. Marie dominují dvě věže přistavěné r. 1768, díky kterým se také stal jediným dvouvěžovým kostelem na Valašsku. Foto J. Husák, 2018
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Stoklasa, R., 2012: Prameny na Valašsku a v Podbeskydí. Radovan Stoklasa, Rožnov pod Radhoštěm, 143 s.
Kostel sv. Martina ve Veselé [online], [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.zasova-poutni-misto.estranky.cz/clanky/kostel-sv.-martina-ve-vesele/>
Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Zašová, [online], [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/1767/zasova/historie/>
Obec Zašová a místní část Veselá – oficiální web [online], [cit. 22. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.zasova.cz/>
Poutní místo Zašová [online], [cit. 25. 6. 2018]. Dostupné z <http://www.zasova.net/historie/historie-poutniho-mista>