Choryně leží na jižním okraji Podbeskydské pahorkatiny. Obec leží na pravém břehu říčky Juhyně při jejím soutoku s Bečvou, středem obce protéká potok Pastevník.
Historie
Název je patrně odvozen od osobního jména (z adjektiva chvorý – hubený, chorý) a znamená „ves lidí Choryňových”. První písemná zpráva o Choryni se nachází v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka asi z roku 1141. Byla součástí majetku olomoucké kapituly, od roku 1263 pak lenním statkem olomouckého biskupství. Málokterá obec se může pochlubit tak dlouhou historií. Jedná se o jednu z nejstarších písemně doložených obcí na území okresu Vsetín. Choryně byla v minulosti převážně zemědělskou obcí, na konci 19. stol. bylo na Stráži těženo uhlí pro krásenské sklárny.
Významné stavby
Významnou kulturní památkou obce je zámek – přestavěná středověká tvrz z 15. stol. V průběhu 17. stol. došlo k barokním úpravám. Ještě v roce 1761 chránil zámek vodní příkop se zvedacím mostem, v němž chovali ryby pro potřebu kuchyně. V 19. stol. byl upraven do empírové podoby, v roce 1882 pak byla budova přestavěna v klášter kongregace Milosrdných sester sv. Kříže, jimž slouží dodnes. K zámku přiléhá přírodně krajinářský park. Naproti stojí farní kostel sv. Barbory dokončený roku 1791, nedaleko se nachází pomník padlých v 1. světové válce, na návsi nalezneme výklenkovou kapličku. Na severním konci obce se nachází kaplička sv. Jana. Přímo za ní vyvěrá pramen, jehož voda je údajně léčivá.
Obr. Farní kostel sv. Barbory je klasicistní jednolodní stavbou s dosazeným trojboce ukončeným kněžištěm a hranolovou věží. Foto J. Husák, 2018
Obr. Zámek je původně přestavěnou středověkou tvrzí z 15. století. Dnes v něm nalezneme klášter kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Foto J. Husák, 2018
Příroda
V severním katastru obce se nachází Velký a Malý Choryňský rybník s přilehlou Přírodní rezervací Choryňský mokřad, která představuje podmáčené území s několika uměle prohloubenými tůněmi. Posláním této rezervace je ochrana a uchování jedinečného mokřadního ekosystému, který je útočištěm mokřadních společenstev s přítomností zvláště chráněných druhů fauny a flóry. K vidění jsou zde chráněné lekníny, kosatce, žebratka bahenní či zvonek hadincovitý. Pozorovat můžeme kuňky, skokany, čolky, ještěrky, volavky, rákosníky, ledňáčky a řadu dalších druhů.
Velmi názorný příspěvek k poznání geologické stavby Podbeskydské pahorkatiny severozápadně od Val. Meziříčí přinesla povodeň roku 1997. Velká voda odklidila z koryta Bečvy nánosy štěrků a na četných místech odkryla skalnaté dno a břehy. Světlo světa ze dne na den spatřila pestrá škála flyšových hornin uspořádaných do zvrásněných vrstev. V rychle se obměňujících vrstevních sledech najdeme různé typy slepenců, pískovců, prachovců, jílů, slínů, rohovců, na některých místech také vápence, paleokarbonáty a těšinity. Na levém břehu Bečvy zde vystupují šedé, okrově zvětralé dolomitické vápence. Na několika lavicích jsou dobře patrné škrapy dokládající intenzivní krasovění ve starších čtvrtohorách. Na štěrkových březích se válejí kulovité paleokrabonáty s charakteristickou okrovou barvou. Na levém břehu pak vystupuje tmavá skalka tvořená těšinity. V tektonickém útržku karbonských hornin u Choryně se vyskytují cenné otisky přesliček a kapradin.
Nad obcí nalezneme Přírodní památku Choryňská stráž. Svou polohou s dalekým výhledem byla lokalita již od počátků středověkého osídlování předurčena jako strážní místo a patří k nejdéle odlesněným plochám v regionu. V té době byly údajně na jižních svazích Choryňské stráže i vinohrady, dnes je zde extenzivní ovocný sad, květnaté louky a drobné porosty dřevin včetně dubového lesíku. Předmět ochrany je zachování a ochrana luk s teplomilnými prvky fauny a flóry s výskytem zvláště chráněných druhů, zejména orchideje vstavače kukačky a ukázka přirozené sukcese původního dubového lesa s typickou květenou. Orchideje jsou zde početněji zastoupeny vstavačem mužským, dále pak bradáčkem vejčitým, okroticí dlouholistou, vstavačem vojenským a prstnatcem bezovým. Dále se na lokalitě vyskytují teplomilné a suchomilné druhy – např. čistec přímý, kociánek dvoudomý, modřenec chocholatý či záraza vyšší, která parazituje na chrpě čekánku. Z živočichů jmenujme např. otakárka fenyklového, zlatohlávka tmavého, krutihlava obecného či žluvu hajní.
Literatura a zdroje
Janoška, M., 2000: Valašsko očima geologa. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 72 s. ISBN 80-244-0085-5.
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Chráněná území Zlínského kraje – PR Choryňský mokřad [online], [cit. 21. 6. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Chorynsky_mokrad.htm>
Chráněná území Zlínského kraje – PP Choryňská stráž [online], [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z <https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Chorynska_straz.htm>
Choryně – oficiální stránky obce [online], [cit. 14. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.obec-choryne.cz/>
Zámek Choryně [online], [cit. 13. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.hrady.cz/?OID=1081>