Kladeruby leží v jižní části Podbeskydské pahorkatiny na levém břehu říčky Juhyně.
Historie obce
Osídlení obce je velmi staré, což se dá doložit nálezy pazourků a kamenných seker, které se na katastru obce nacházely při polních pracích na jižním svahu u Doubravy. Kladeruby se poprvé připomínají mezi statky náležejícími olomouckému biskupství v nedatované listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jejíž vznik je kladen do roku 1141. Název je odvozen od staročeského „Kladrub” a znamená „ves rubačů klad” tedy dřevorubců. Kladeruby byly převážně zemědělskou obcí. Rozvíjela se však také vesnická řemesla, a to tesaři, koláři, krejčí, kováři a jiní. V místech zvaných Podvalinky se nacházela tvrz, která se poprvé uvádí v roce 1445. Ta zřejmě zanikla během 2. pol. 16. století v souvislosti se zaplavením a vznikem rybníku Rzový.
Významné stavby
Na návsi stojí kaple Panny Marie z r. 1843. Jde o drobnou stavbu barokních tvarů, na jejíž boční zdi nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. Na jihozápadním okraji obce stojí při silnici na Komárovice kamenný kříž s letopočtem 1761 s drobnou plastikou Krista. Novou dominantou obce je štíhlý moderní filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1999, který patří k architektonickým skvostům České republiky. Zajímavostí je objev nedalekého žárového pohřebiště kultury lužických popelnicových polí.
Obr. Náves s moderním filiálním kostelem sv. Cyrila a Metoděje a kaplí Panny Marie. Foto J. Husák, 2018
Příroda
Okolní příroda skýtá řadu hodnotných míst. Jmenujme například Doubravu – zbytky listnatých lesů s přirozenou skladbou dřevin, ve kterých roste např. konvalinka vonná či hořec tolitovitý. V korunách mohutných stromů zde skrytě hnízdí vzácný čáp černý. Na pravém břehu řeky Bečvy bylo po povodni v roce 1997 zpřírodněno její koryto s výchozy geologických vrstev, štěrkové náplavy zde jsou plné života. V letních měsících zde můžeme spatřit vzácnou saranči blankytnou, ale i další druhy jako pisíka, kulíka říčního či ledňáčka. Bohaté břehové porosty s výskytem vzácných druhů najdeme též v částečně zpřírodněné části toku Juhyně. Severně od obce se nachází sad s květnatou loukou, kde roste chráněný vstavač mužský, mateřídouška, pomněnka, devaterník penízkový aj. Refugiem obojživelníků a vodního hmyzu je mokřad Hrčava.
Literatura a Zdroje:
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Kladerubský zpravodaj – Léto 2015 [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.kladeruby.cz/e_download.php?file=data/editor/129cs_2.pdf&original=l%C3%A9to2015.pdf>
Místopisný průvodce – Mistopisy.cz (Místopisný seznam obcí České republiky) – Kladeruby [online], [cit. 18. 6. 2018]. Dostupné z <https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9889/kladeruby/pamatky-turistika/>
Soupis památek – encyklopedický přehled sídel (Tvrz Kladeruby) [online], [cit. 8. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.soupispamatek.cz/arl-kcz/cs/detail-kcz_un_auth-0002745-Tvrz-Kladeruby/?disprec=1&iset=6>