Město Kelč leží na jižním okraji Podbeskydské pahorkatiny, na mírné terase při levém břehu říčky Juhyně. V současnosti má obec několik částí – Kelč, Babice, Komárovice, Lhotu a Němetice.
Historie
Území Kelečska vykazuje mnohé stopy osídlení již v pravěku. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5 000 let př. n. l., souvislé osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1 000 n. l. Právě tudy procházela Jantarová stezka – dálková komunikace vedoucí od Baltu do Podunají. Na významu nabyla v období středověku a právě s touto trasou nepochybně souvisí i nález tzv. Kelečského pokladu – mincí a zlomkového stříbra učiněný na vrchu Strážný nad Kelčí. Dle datace mincí (především německých a arabských) se dá usuzovat na ukrytí pokladu nedlouho po roce 1002. Uschoval si je zde obchodník, který je ze strachu z přepadení zahrabal hluboko pod zem. Do tuhované nádobky uložil deset plátěných pytlíčků s deseti druhy stříbrných peněz. Doufal, že se pro ně jednou vrátí. Nestalo se tak a poklad zůstal ukryt v zemi až do října 1938. Tehdy zde se svou matkou vyorával brambory čtrnáctiletý Jan Hradil. Když orali třetí brázdu, najednou se v hlíně objevily lesklé plíšky. Sesbírali je do zástěry a po příjezdu domů omyli, rozložili na stůl, spočítali i zvážili. Obsah nálezu čítal asi 1500 kusů celých i dělených mincí.
Název obce je patrně odvozen z osobního jména „Kelec” nebo „Kelek”. Místní názvy od základu Kel- jsou starobylé a vyskytují se zpravidla právě na území se starobylým osídlením.
Samotná Kelč (dnešní tzv. Staré město) se poprvé připomíná roku 1247, kdy se již mluví o kostele sv. Petra a Pavla. Město Kelč (dnešní tzv. Nové město) se poprvé připomíná roku 1270 a bylo založeno pravděpodobně v 60. letech 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Město bylo založeno na území vsi Sazan, jejíž zbytek zůstal jako stejnojmenná ulice na jeho okraji. Významným opěrným bodem se na Kelečsku stal hrad Šaumburk, vybudovaný kolem r. 1272. Naposledy byl zmíněn r. 1325, poté byl údajně pro vysoké náklady na udržování a posádku opuštěn a zpustl. Dochovaly se však reliéfní zbytky budov, valy a příkopy nedaleko dnešní Podhradní Lhoty.
V Kelči se kromě tradičních řemesel rozvíjelo od 30. let 19. stol. obuvnictví a výroba dýmek. Dýmkaři vyráběli přes 30 druhů odlišných dýmek. Vznikaly tak varianty s různým pojmenováním: kelečanka, slovenka, brodka, kozí brada, obkuska kulatá, obkuska s prsténkem a další.
Významné stavby
V Kelči se nachází původně pozdně gotický zámek z let 1585-1596, renesančně upravený poč. 17. stol. a barokně v druhé polovině 17. stol. Nachází se na místě starší tvrze z 15. stol. V současné době je v zámku odborné učiliště a praktická škola a veřejnosti je tak nepřístupný. Před zámkem se nachází pomník T. G. Masaryka. Na náměstí nalezneme barokní sochu sv. Jana Nepomuckého pocházející z konce 19. stol. Dominantou obce je farní kostel sv. Petra a Pavla, doložen k roku 1247. Původní stavba již byla ve velmi špatném stavu, proto byl roku 1775 zbořen a o deset let později na stejném místě postaven nový jednolodní kostel s kaplí Bolestné Matky Boží a sakristií. U kostela se nachází Malá Kalavárie – sousoší z konce 18. stol. Další významnou památkou je filiální kostel sv. Kateřiny, jehož dnešní stavba vznikla v 16. stol. na základech staršího kostela asi ze 13. stol. Ten byl několikrát přestavěn, přibyla hranolová věž s předsíní, původně zde byla jen zvonice. V rodném domě bratří Křičků se nachází stálá expozice věnována jejich rodině, k vidění je též expozice dýmkařství. Budova radnice na náměstí pochází z počátku 17. století, z roku 1902 pochází budova základní školy, ve které dříve působila chlapecká, dívčí a smíšená obecná škola. Dlouhé náměstí s řadou památkově chráněných domů dodnes respektuje původní severojižní směr pradávné obchodní cesty, která bývala živoucí obchodní tepnou Evropy.
Obr. Ke konci 16. stol. byla bývalá tvrz přestavěna na renesanční zámek, jehož podobu si dochoval dodnes. Foto J. Husák, 2018
Obr. Původní kostel sv. Petra a Pavla byl dřevěný a stával na hřbitově, na vyvýšeném místě mezi bývalým Starým městem a Posvátnem. Roku 1785 byla dokončena stavba budovy nové. Foto J. Husák, 2018
Obr. V jedné z historických budov na náměstí dnes sídlí Městský úřad. Budova radnice pochází z počátku 17. století. Foto J. Husák, 2018
Významné osobnosti
Mezi význačné rodáky patří katolický kněz, buditel a spisovatel Tomáš Fryčaj (1759-1839) či herec Svatopluk Skládal (1926-1992). Bratří Křičkům – hudebnímu skladateli Jaroslavovi (1882-1969) a básníku Petrovi (1884-1949) je věnována již zmíněná stálá expozice. V Kelči se narodil též jazykovědec a slavista František Pastrnek (1853-1940), působil zde teolog Leopold Prečan (1866–1947), který byl za své zásluhy vyznamenán hodností asistenta papežského trůnu. Na kelečské farnosti působil v letech 1927-1934 kardinál a pražský arcibiskup František Tomášek (1899-1992), jehož pamětní desku dnes nalezneme na kostele svaté Kateřiny. Významným rodákem je též Vojtěch Jasný (*1925) – česko-americký scenárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog. V Kelči se odehrává děj jeho oceněného filmu Všichni dobří rodáci.
O přírodě Kelče pojednává zastavení č. 24.
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Arcidiecéze olomoucká – Leopold Přečan [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.ado.cz/obsah/leopold-precan>
Historie města Kelč – Dýmkařství v Kelči [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.kelc.cz/informace-o-meste/historie/clanky-o-historii/?more=93>
Hrad Šaumburk [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.hrady.cz/?OID=627>
Město Kelč – oficiální stránky [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.kelc.cz/>
Rouské – oficiální stránky obce [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.rouske.cz>
Římskokatolická farnost Kelč – Kostel sv. Petra a Pavla [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.kelc.farnost.cz/kostel_petra_a_pavla.html>
Wikipedie – otevřená encyklopedie (Kelč) [online], [cit. 10. 7. 2018]. Dostupné z <https://cs.wikipedia.org/wiki/Kel%C4%8D>