Historie
První písemné zprávy o vzniku pocházejí již z roku 1131. Na základě pozdější písemné zprávy z roku 1272 se dále uvádí ves Polom, jež později zanikla a jejíž existenci dokládá místní název Polomsko. Samotné Kunovice se poprvé připomínají roku 1413. Není však pochyb o tom, že Kelečsko, a s ním i území nynějších Kunovic, bylo osídleno již dávno předtím. Nejstarším dokladem je kamenný provrtaný mlat nalezený v Kunovicích v trati Niva. Z doby planětické kultury pochází nález střepů černých nádob ze žárových hrobů z období před 3000 lety. Jižně od obce se nachází vrch Kunovská hůrka (587 m n. m.) s hradiskem kultury popelnicových polí.
Svým charakterem zástavby jsou Kunovice vsí shlukovou, jež vznikla na obchodní cestě z Valašského Meziříčí směrem na Bystřici pod Hostýnem a z níž v těchto místech odbočovala cesta na Kelč. Osídlili ji lidé jakéhosi Kundráta – Kuneše ze Smoly, název tedy značí „ves lidí Kunových”. Obyvatelé se ve středověku živili převážně zemědělstvím. Ve znaku obce jsou proto dvě zlaté kuny, držící vztyčenou stříbrnou radlici.
Významné stavby
V roce 1892 byla postavena v Kunovicích filiální kaple Božského srdce Páně a zřízen místní hřbitov. V blízkosti se nachází sloup se sochou Panny Marie patrně z roku 1862, při cestě do Loučky stojí kaplička sv. Anny. Významnými sakrálními památkami u okrajů obce směrem na Kelč a Babice jsou kamenné kříže Na Páně a nad Křenovicí z let 1875 a 1880. V obci se nacházejí dva pomníky obětem světových válek. Pomník obětem 1. světové války z roku 1919 se jmény padlých. Pomník obětem 2. světové války z roku 1945 se jmény čtyř popravených partyzánů – F. Kubala, K. Kurečka, K. Šuchty a J. Foldyny. Na Kunovické hůrce se nachází šestimetrová dřevěná rozhledna – jednoduchá vyhlídková věž skýtající pohled na Hostýnské vrchy, Oderské vrchy a oblast Poodří.
Obr. Kaple Božského srdce Páně s přilehlým hřbitovem vznikla v roce 1892. V blízkosti se nachází sloup se sochou Panny Marie. Foto J. Husák, 2018
Významné osobnosti
Významným rodákem je Rudolf Haša (1881-1963). Láska k přírodě jej přivedla ke studiu lesnictví, které se stalo jeho životním povoláním. V roce 1900 se stal posluchačem lesnického odboru Vysoké školy zemědělské ve Vídni. V roce 1919 byl jmenován profesorem pro obor lesnické ekonomie a odešel do Brna na tehdy zřízenou Vysokou školu zemědělskou, kde se stal hlavním pilířem lesnického oboru. Na vysoké škole zastával řadu akademických funkcí. Byl třikrát zvolen rektorem a dvakrát děkanem lesnického oboru. Pro svoji velkolepou činnost však nenašel v totalitní době velkého pochopení, a proto byl nucen svoje životní spisy a knihy tajně vydávat v zahraničí, převážně ve Švýcarsku. V naší republice měl snahu vydat Dějiny české myslivosti, ale pro velký vliv KSČ se mu toto dílo nepodařilo nechat vytisknout. Na jeho památku byla v Kunovicích vybudována Naučná stezka prof. Rudolfa Haši. Na dvanácti zastaveních seznamuje návštěvníky s obcí Kunovice ležící na úpatí Hostýnských vrchů. Stezka začíná u vlakového nádraží Kunovice-Loučka, pokračuje obcí Kunovice přes Kunovickou hůrku, na jejímž vrcholku se nachází dřevěná rozhledna skýtající krásný výhled na malebné panorama. Trasa pokračuje loukami a pastvinami do míst zaniklé středověké vsi Polomsko až k myslivecké chatě.
V obci působil učitel Josef Novotný (1896-1943), který byl popraven pro odbojovou činnost „Obrana národa” v Braslau roku 1943. Jemu věnovaná pamětní deska je dnes umístěna na budově základní školy, kde působil až do svého zatčení. V Kunovicích se narodil legionář Josef Maňas (1897-1951), který se zasloužil o vznik a budování demokratického a svobodného Československa. Za své hrdinství v boji byl několikrát vyznamenán.
O přírodě Kunovic pojednává zastavení č. 27.
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Krásy Beskyd slovem i obrazem – Rozhledna Kunovická hůrka [online], [cit. 12. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.krasybeskyd.wz.cz/rozhledny/KunovickaHurka.htm>
Kunovice – oficiální stránky obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.obec-kunovice.cz>
Spolek pro vojenská pietní místa – Kunovice obce [online], [cit. 11. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1039-kunovice/>