Juřinka leží asi 4 km jihozápadně od Valašského Meziříčí na jednom z výběžků Kelečské pahorkatiny. Protéká zde potok Svinov, do kterého se vlévají Humenec a Starý potok. Od roku 1976 je spolu s Hrachovcem, Byninou, Lhotou a Podlesím, součástí Valašského Meziříčí.
Historie
Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru „Jursina lhotcha” (1353). Místní jméno je odvozeno od slovního spojení „lhota zvaná po Jiřím”. Když se přestalo užívat substantiva lhota, dostalo první slovo novou příponu -ka. První písemná zpráva o této nevelké obci pochází z roku 1353, kdy se uvádí jako Juřina Lhotka. Původně byla samostatným lénem olomouckého biskupství, do poloviny 15. století pak náležela k biskupskému lennímu statku Choryně a později k lénu Valašské Meziříčí.
Hlavním zdrojem obživy obyvatel obce bylo drobné zemědělství. Z větších technických zařízení se na území obce od roku 1860 nalézal mlýn a valcha, která však zanikla. Od poloviny čtyřicátých let 20. století našla řada lidí zaměstnání v průmyslových podnicích ve Valašském Meziříčí a Krásně.
Významné stavby
Dominantou obce je kaple Panny Marie, jejíž příběh se začal psát v roce 1932, kdy se myšlenkou výstavby začali zabývat místní občané. Plány dostali od meziříčského stavitele p. Kuklíka. Významným pomocníkem jim byl také tehdejší meziříčský kanovník páter Kavan, který nechal v roce 1933 zhotovit zvon pro věžičku na kapli. Místní Odborná škola pro zpracování dřeva zhotovila oltář se sochou Neposkvrněného početí Panny Marie. Všichni občané Juřinky i okolí přispívali na stavbu kaple dle svých možností – manželé Hurtíkovi věnovali pozemek na stavbu kaple, někteří sedláci půjčovali potahy na dovoz materiálu, ostatní pomáhali při samotné stavbě, kterou dokončili roku 1933. Stavbu však později poznamenal zub času, a tak prošla v nedávné době rozsáhlou dvouletou rekonstrukcí. Slavnostní znovuotevření kaple proběhlo v roce 2017.
Obr. Kaple Panny Marie v Juřince z roku 1933 prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Foto J. Husák, 2018
Na katastru obce se nachází oblíbené letiště Valašského leteckého klubu pro využití rádiem řízených modelů letadel.
Příroda
Na katastru obce se nacházejí tzv. „Juřínská oka” – čtyři kaskádovitě položené rybníky („oka”), které jsou zarybňovány běžnou rybí osádkou, především kaprem a amurem. Lokalita v současné době slouží především pro sportovní rybaření. Z vegetace stojatých vod zde nalezneme např. kosatec žlutý, žabník jitrocelový, lakušník okrouhlý, zblochan vzplývající či orobinec širokolistý. Roste zde však také řada invazních druhů – problematická křídlatka japonská a k. sachalinská, netýkavka žláznatá či slunečnice topinambur.
Obcí protéká potok Svinov, který napájí nedaleký Svinovký rybník. Místy se nacházejí zachovalé břehové porosty s výskytem řady hodnotných druhů – např. kyčelnicí žláznatou či pryšcem mandloňovitým. Z obojživelníků se vyskytují skokan hnědý, ropucha obecná či vzácná rosnička zelená.
K botanicky hodnotnějším lokalitám patří některé zahrady na západním okraji Juřinky – vlhčí louky s pomněnkou a řeřišnicí luční. Ze vzácnějších druhů ptáků v obci spatříme např. bramborníčka černohlavého, při toku řeky Bečvy ledňáčka říčního, strakapouda malého, nedaleko Juřinky též hnízdí vzácná břehule říční.
Literatura a zdroje
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Mičunek, T., 2017: Slavnostní otevření kaple v Juřince [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz/slavnostni-otevreni-kaple-v-jurince/d-33452>
Valašské Meziříčí – oficiální internetové stránky (Juřinka), [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz/jurinka/ds-1022>
Valašský letecký klub [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valk.cz/?page_id=16>