Perná je spolu s Jasenicí, Lhotkou nad Bečvou, Mštěnovicemi, Příluky a Vysokou místní částí obce Lešná.
Historie obce
Název obce Perná je odvozen od původního názvu blízkého potoka s „pernou“, tedy divokou, prudkou vodou. Obec se poprvé připomíná roku 1355 a později se stává součástí Lešenského panství. Perná byla převážně zemědělskou obcí.
Archeologickými nálezy je zde doloženo kontinuální osídlení již od poloviny 12. století. Bylo zde zachyceno osídlení z pozdní doby bronzové a pozůstatky středověkého opevněného sídla – val, zbytky zdiva, zásobnicové jámy a nálezy železných předmětů a keramiky rámcově datovatelné od poloviny 13. stol.
Tvrziště se nachází na východním okraji obce Perná, na výrazné terénní terase narušené menším, již delší čas nepoužívaným lomem. Kdo nemá o místě tvrze žádné informace, projde kolem zcela bez povšimnutí. Jeho existence je však s jistotou potvrzena archeologickým výzkumem ze sedmdesátých let minulého století. Výzkum odkryl několik staveb a kamenné základy, navíc i starší osídlení. Samotná tvrz měla snad jednoduché utváření v podobě centrálního pahorku jádra obklopeného půlkruhem příkopů na nejméně chráněné straně. Severní a částečně západní strana pak byla chráněna krátkým, ale strmějším svahem.
Významné stavby
Ve středu obce stojí kaple sv. Floriána z roku 1833. Na východním okraji obce nalezneme památkově chráněná boží muka se soškou Panny Marie, která ne svém panství nechal v letech 1800-1826 vystavět tehdejší držitel Lešné, hrabě Beess.
Příroda
Na vyvýšeném východním okraji obce se dříve nacházel těšínitový lom. Z mineralogického hlediska si v prostoru moravských Karpat zaslouží pozornost právě lokality vázané na průniky vulkanických hornin skrze flyšové příkrovy. Horniny těšínitové asociace jsou typické pro oblast Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. V podbeskydské vulkanické oblasti se nachází pruh žilných a výlevných magmatitů začínající u Hranic na Moravě a pokračující přes Těšín do Polska. Těšínit je velmi dekorativní horninou – světlé živce spolu s tmavými krystaly amfibolu tvoří hezký celek. Název pochází podle místa výskytu v okolí Těšína.
V okolí Perné se dnes nacházejí přírodně nejcennější listnaté lesy této oblasti. V okolí Bučí roste vzácná orchidej prosvětlených listnatých lesů – vstavač bledý, který kvete již v dubnu, ještě před olistěním stromů, žlutými květy. Tato bohatá populace navazuje na obdobnou populaci za hranicemi vsetínského okresu směrem k Petřkovické hůrce. Z dalších vzácnějších rostlin se vyskytuje voskovka menší či černýš rolní. V okolí Vysoké a Perné byl zjištěn vzácný křeček polní, jehož početnost se v 80. letech 20. století u nás natolik snížila, že mnohde vymizel. Ze vzácnějších druhů ptáků zemědělské krajiny se vyskytuje např. bramborníček černohlavý. Koncem 80. let u osady Bučí několikrát hnízdil strnad zahradní, což bylo poslední známé hnízdiště tohoto kriticky ohroženého druhu na území okresu Vsetín. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje žluva hajní, krutihlav obecný, cvrčilka zelená či strakapoud malý.
Obr. Perná – pohled na Velký a Malý Choryňský rybník. Foto J. Husák, 2018
Obr. Příroda v Perné. Foto: J. Husák, 2018.
Literatura a zdroje
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
BioLib – Biological Library (Křeček polní – Cricetus cricetus) [online], [cit. 6. 7. 2018]. Dostupné z <https://www.biolib.cz/cz/taxon/id20687/>
Hruban, R. (2013): Nerosty vulkanických hornin [online], [cit. 5. 7. 2018]. Dostupné z <http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/mineralogie/vulkanity/#more-937>
Řezáč, R., Štěpánek, J., P., 2006: Tvrz Perná [online], [cit. 5. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.hrady.cz/index.php?OID=4171&PARAM=11&tid=10554&pos=800>