Valašské Meziříčí je jednou z bran do Beskyd. Město, jak už jeho název napovídá, leží na soutoku dvou řek – Rožnovské a Vsetínské Bečvy, mezi Vsetínskými vrchy, Hostýnskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinou ve Valašskomeziříčské kotlině. Obsahuje katastry Hrachovec, Bynina, Juřinka, Lhota a Podlesí.
Historie
Poprvé se Val. Meziříčí připomíná v r. 1297, kdy se hovoří o „Vrši z Meziříčí”. O dva roky později je poprvé v pramenech zmínka o sousedním Krásnu. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.
Městem je pak Valašské Meziříčí nazýváno od r. 1377. Ve své době bylo největším městem na tehdejším Valašsku, kde se s postupem času intenzivně rozvíjel průmysl, kvetl obchod, kultura i školství – a nejinak je tomu v současnosti. Město je svou polohou významnou křižovatkou, v letech 1850-1960 bylo proto sídlem okresního úřadu a jiných významných institucí.
I když pro část obyvatel bylo nadále důležitým zdrojem obživy zemědělství, většina z nich se živila řemeslem. Největší význam zde mělo v 16. stol. soukenictví – sukna odtud byla dodávána až na královský dvůr v Budíně. Ve městě působila též řada dalších cechů – hrnčířský, kloboučnický, kožešnický, kovářský, krejčovský hodinářský a další.
Zatímco ve 2. pol. 19. stol. vznikaly v Krásně průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy.
V roce 1863 přišel do Meziříčí advokát dr. Alois Mikyška. Jeho veřejná a politická práce ovlivňovala čtyřicet let veškeré dění města a celého Valašska. V r. 1871 bylo založeno gymnázium, o tři roky později byla zřízena odborná škola pro zpracování dřeva. Jistou zvláštností v meziříčském školství bylo dívčí gymnázium. V r. 1908 založil Rudolf Schlattauer první gobelínovou školu u nás. Dnes se jmenuje Moravská gobelínová manufaktura. Velký význam hospodářský, kulturní a společenský měly pro život města a celého Valašska také tiskárny. Jako sídlo prvních českých škol na severovýchodní Moravě, řady spolků a muzea bývalo Valašské Meziříčí nazýváno „Valašskými Athénami”.
Významné stavby
Historické centrum Krásna padlo v 70. letech 20. století za oběť asanaci a k posledním pozůstatkům jeho zašlé slávy patří renesanční budova bývalé Krásenské radnice z roku 1850, kostelík sv. Jakuba, empírový zámek Kinských či soubor barokních soch. Středověký půdorys jádra Valašského Meziříčí však zůstal zachován.
Na Stínadlech, odkud je pěkný pohled na město, stojí tři významné stavby – secesní budova Základní školy pro sluchově postižené z roku 1910 pochází z dílny architektů Rybky a Papeže, jež je stejně jako budova místního gymnázia postavená v historizujícím slohu, podle návrhu architekta Grušky. U budovy stojí busta F. Palackého od sochaře Ambrože Špetíka. Nejstarší hvězdárna na Moravě z dílny architekta Zdeňka Plesníka byla veřejnosti otevřena roku 1955. V sousedství stojí dřevěná Ballnerova hvězdárna z roku 1929. Náměstí i s přilehlými ulicemi je torzem někdejšího původně středověkého města. Toto území je ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami a je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Budova radnice pochází z r. 1677, od r. 1850 v ní bylo sídlo okresního úřadu a soudu. Celkem tu stojí 46 měšťanských domů zapsaných do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Nejhodnotnější je zachovalý měšťanský Dům u dvanácti apoštolů s figurální výzdobou fasády pochází z roku 1598. Náměstí zdobí ranně barokní kamenný sloup s plastikou Panny Marie z let 1670-1680, na jižní straně je socha sv. Floriána, jednou z nejvýznamnějších kulturních památek je farní kostel Nanebevzetí P. Marie na Křížkovského ulici, jež uchovává svědectví o stavebním vývoji od 14. do 20. století. Na jednom z nedalekých měšťanských domů je umístěna pamětní deska připomínající, že zde v letech 1615-1625 bydlel evangelický kazatel Jiří Třanovský. Další z pamětních desek, zejména se jmény obětí 2. světové války, nalezneme např. na budově radnice v Krásně, na budově sokolovny, budově železniční stanice, v budově gymnázia, střední průmyslové školy stavební a další.
Nejrozsáhlejší stavbou svého druhu v širokém okolí je zámek Žerotínů. Stavbu započal Jan z Perštějna roku 1538. Původně renesanční zámek byl v 18. stol. barokně upraven. Do roku 1815 patřil Žerotínům, pak rodu Kinských, který ho prodal rakouskému státu. V letech 1855-1910 zde byla ženská trestnice. V nedávné době prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí a nyní je sídlem kulturních institucí města.
Zámek Kinských byl původně správní budovou z roku 1730, roku 1854 přestavěn na empírový zámek, obklopený parkem anglického typu s řadou domácích a exotických dřevin a chráněných druhů květeny. Od roku 1949 je sídlem muzea, dnes Muzea regionu Valašsko, ve kterém můžete navštívit řadu stálých expozic, výstav či environmentální centrum ekologické výchovy. Muzeu náleží též kostel Nejsvětější Trojice z konce 16. stol., ke kterému byla v 18. stol. přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. Dnes je v něm umístěno lapidárium renesančních a barokních soch.
Na území města je několik pomníků – jmenujme např. pomník zraněných vojáků v bitvě u Slavkova, kteří zemřeli ve valašskomeziříčském vojenském lazaretu, v parku Abácie odhalený roku 1899, pomník T. G. Masaryka v parku Botanika. Na Helštýně nalezneme památník osvobození vážící se k 2. světové válce z roku 1946 autorů J. Místeckého a J. Hlaváče, odkud je krásná vyhlídka na město.
Významné osobnosti
K významným osobnostem spojeným s Valašským Meziříčím patří první československý prezident T. G. Masaryk, spisovatelé Metoděj Jahn a Miloš Jirko, autor významného evangelického zpěvníku Cithara sanctorum Jiří Třanovský, hudební skladatel J. N. Polášek, operní režisér Václav Kašlík, filmový režisér Vojtěch Jasný, herci Radoslav Brzobohatý a František Hanus, výtvarníci bratři Jaroňkové, Jožka Baruch, Jožka Antek, architekti Václav Hilský, Richard Podzemný a Antonín Tenzer, vědečtí pracovníci Václav Dědina a Alois Zátopek, ale i sportovci, olympionici Josef Pagáč, Bohuslav Mořskovský, Stanislav Indruch, Jiří Dadák, Zdeňka Dorňáková a další.
Obr. Mezi nejvýznamnější památky Valašského Meziříčí patří kostel Nanebevzetí P. Marie a zámek Žerotínů, pod kterými protéká Rožnovská Bečva. Foto J. Husák, 2018
Literatura a zdroje
Dvorský, M. et al., 2007: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách. Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, Valašské Meziříčí, 66 s.
Nekuda, V. [ed.], 2002: Okres Vsetín – Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Okresní úřad Vsetín, Vsetín, 963 s., ISBN 80-7275-024-0.
Pavelka, J., Trezner, J. [eds.], 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 486 s. + 64 s. bar. přílohy, ISBN 80-238-7892-1.
Valašské Meziříčí – oficiální stránky [online], [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z <http://www.valasskemezirici.cz>