V tento den uběhne právě 700 let a jeden měsíc od narození jedenáctého českého krále a císaře Svaté říše římské.  Za tak dlouhou dobu bylo o Karlu IV. napsáno téměř všechno a každý z nás o jeho životě a vládě mnohé ví.
Víte ale jak se císař oblékal? Je možné vyjádřit majestát, společenské postavení a moc oděvem? Přednáška uvádí vybrané příklady reprezentativních královských a císařských oděvů Karla IV. a zabývá se i civilním a cestovním ošacením vladaře.

Přednáška doc. Ing. Martiny Hřibové, Ph.D. z Fakulty technologické UTB.

Přednáška proběhne ve freskovém sále v 1. patře MaGC. Vstupné 10 Kč.

Muzejní a galerijní centrum ve spolupráci se sdružením SONS Oblastní pobočkou Vsetín pořádá výstavu NEVIDÍME! Pestrý svět zrakově handicapovaných, na které budou obrazy nevidomé německé malířky Silji Korn, pocitový chodník a bohatý doprovodný program.
Zahájení výstavy proběhne v rámci festivalu Dny umění nevidomých na Moravě.

Doprovodný program k výstavě:
2. 6. od 10.00 hod prezentace aktivit a kompenzačních pomůcek pro širokou veřejnost (simulovaná střelba, předváděné dovednosti s bílou holí s klapkami na očích při překonávání různých překážek, ukázky prvků vodícího psa, společenské hry pro nevidomé aj.) Od 12 hodin budou předvedeny náročné optické a elektronické kompenzační pomůcky pro nevidomé a slabozraké.

8. 6. od 9.30 hod předvedenípestrých činností klientů se zrakovým postižením (ukázka výcviku poslušnosti vodících psů, hra na akordeon, masáž zrakově postiženými…)

V průběhu programu budou předvedeny ukázky zvukových knih.

15. 6. od 10.00 hodpříprava exotických čajů s besedou a ochutnávkou. Výstava kompenzačních pomůcek, společenských her pro nevidomé, časopisů a knih v Braillově bodovém písmu.
Zájemci se mohou seznámit s dovednostmi zrakově postižené sochařky Marianny Machalové a sami si vyzkoušet práci s hlínou.
Aktivity budou ukončeny poslechem ukázek hry na akordeon Elišky Hasalíkové, žákyně učitele hudby Petra Bazaly. 

Po celou dobu výstavy bude návštěvníkům k dispozici tzv. pocitový chodník, kde si budou moci zájemci vyzkoušet různé druhy a struktury přírodních materiálů bosou nohou.

Přehlídka autorských filmových plakátů nejvýraznějších tvůrců 60. let. Na vzorku 14-ti filmových plakátů se návštěvníci seznámí s průkopnickými výtvarnými počiny na poli filmového plakátu a také s životem a tvorbou jejich autorů – Karla Vaci, Zdeňka Zieglera, Josefa Vyleťala a dalších.

Od počátků svého vzniku byl filmový plakát hlavním informačním prostředkem a cestou filmu k divácké pozornosti. Nejdříve hlavně textovým, s barvitým vylíčením filmového příběhu. Nejstarší filmové plakáty vytvářely iluzi senzační podívané, na niž diváky lákaly líčením dramatických a milostných scén filmových představení. Uchovaly si atmosféru a nadšení průkopnických let filmu a svým výtvarným projevem vystihovaly a dodnes vystihují naivitu filmů, které pomáhaly propagovat. Ve dvacátých letech minulého století se filmovou plakátovou tvorbou zabývali zpočátku anonymní litografové a ilustrátoři. Teprve malíři a školení grafici vnesli ve třicátých letech minulého století do filmové reklamy umělecké ambice. Po znárodnění filmového průmyslu v roce 1945 ustavila Ústřední půjčovna filmů na Národní třídě v Praze své propagační oddělení, které převzalo plakátové zakázky dosud nezávisle tvořících prvorepublikových reklamních studií a ateliérů.

Nejproduktivnějším a nejsvobodnějším obdobím v historii českého filmového plakátu byla šedesátá léta. V roce 1958 vznikla na popud Československého svazu výtvarných umělců při propagačním oddělení Ústřední půjčovny filmů v Praze výtvarná komise. Její snahou bylo zlepšit úroveň plakátové tvorby, kromě zkušených designerů přibírá podle polského vzoru ke spolupráci umělce střední a mladé generace – malíře, grafiky, scénografy, architekty a umělce z oblasti volného umění, kteří svým vyhraněným uměleckým výrazem vnesli do plakátové tvorby prvky svých tvůrčích uměleckých snah a experimentů.

Nadějný vývoj šedesátých let byl přerušen srpnovou okupací Československa. S příchodem normalizace po roce 1970 vstoupily do filmové tvorby a plakátu vlivy opětovně zavedené cenzury a autocenzury. Přesto si český filmový plakát díky několika tvůrčím osobnostem, jako byli Milan Grygar, Zdeněk Ziegler, Jiří Šalamoun a Josef Vyleťal, udržoval i v pozdějším období v zahraničí vysoce ceněnou výtvarnou úroveň.

Počátkem devadesátých let po zániku Ústřední půjčovny filmů v Praze se v českém filmovém průmyslu uplatnily zájmy privátních producentů a distributorů. Se zahraničními filmy nyní do České republiky přichází v rámci jednotné celosvětové marketingové kampaně komerční plakáty různých distribučních firem, na něž je doplněn přítiskem český text. Prostor pro současný český filmový plakát je omezen na zakázky k původním českým filmům a na propagaci českých filmových festivalů. Ale i zde je prioritou prodávat film, nikoliv prezentovat individuální umělecký program.

Plakáty jsou instalovány v 1. patře kina Svět před vstupy do sálu. 

Dopolední výtvarný program pro nejmenší děti (od 2 let) a jejich doprovod, který probíhá přímo ve výstavě a je zaměřený na výtvarný rozvoj osobnosti.
Jak různě může výtvarné dílo vypadat, z čeho se dá tvořit a proč je umění pro nás důležité. 

19. dubna  na téma výstavy Mistrovská díla ze sbírek České spořitelny

10. května na téma výstavy Mistrovská díla ze sbírek České spořitelny

24. května na téma výstavy Tanec a jeho lidé

Program proběhne přímo ve výstavách nebo v případě pěkného počasí na nádvoří zámku od 10.00 do 12.00 hodin. 

S sebou vhodné oblečení, bude se pracovat s barvami, lepidly apod.