27.1.2016 | 17:30
V 17.30 komentovaná prohlídka výstavy s Kamilem Mrvou
od 18.00 prezentace architektonických studií, volná diskuze o problematice a současné architektuře.
Program proběhne v prostorách výstavy KAMIL MRVA ARCHITECTS.
Vstup zdarma
26.1.2016 — 27.1.2016 | 10:00
V rámci výstavy Dobrodružství kriminalistiky, která proběhne v termínu 14. 1. 2016 – 13. 3. 2016 se pro žáky II. stupně ZŠ a studenty gymnázií a středních škol uskuteční komentováná prohlídka a povídání k výstavě pod názvem Výstava s policejním doprovodem.
Přednášky se uskuteční v úterý a středu, 26. a 27. 1. 2016 od 10.00 do 13.00 v prostorách výstavy.
Kromě kurátora výstavy bude přítomen i policista, nadpraporčík Vladislav Malcharzcik, který bude informovat o samotném systému fungování Policie ČR, jednotlivých policejních odvětvích, známých mediálních kauzách apod. Výstava samotná je koncipována nejen jako odborná, ale i preventivní a odpovídá RVP MŠMT.
Pokud budete mít zájem se tohoto programu zůčastnit, prosím rezervujte si termín na benicek@magc.cz nebo na telefonním čísle 727 974 625.
Petr Hajdyla (1985) je absolventem Katedry malby na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě. Činný malíř a grafik. Žije a tvoří ve Straníku u Nového Jičína. Vyučuje animaci na ZUŠ Alfréda Radoka ve Valašském Meziříčí.
Na výstavě se ocitáme uprostřed polytematického pestrobarevného proudění obrazů mladého malíře Petra Hajdyly. Autor představuje díla, v nichž uvažuje o vycpaninách, o vesmíru, o předmětech, o procesech, pozoruje dívání se přes víčka …
Do výstavní síně vedou dvoje dveře a na této výstavě je stráží ptáci. Přesněji řečeno obrazy ptáků. Ještě přesněji řečeno obrazy vycpaných ptáků, ptáků, kteří zemřeli, aby mohli být ukazováni, jak vypadají živí. Na obraze vycpané sovy, na jejím podstavci, vidíme paradoxně stopy, které zanechává sova živá; v pozadí preparovaných sýkorek sledujeme siluetu plížící se kočky. Petr Hajdyla zdánlivě jednoznačnými obrazy popírá sdělované, zpochybňuje konvenční přístupy a probouzí naši fantazii k dotváření naznačených příběhů.
Rozmanitost námětů je násobena rozmanitostí zvolených barevnostních kódů, které volně nakládají s kontrastem, harmonií, sytostí, jemností, decentností, dynamičností, pestrostí, monochromií; a také s rozmanitostí v technice malby – vidíme vrstvení, stříkání, rozpíjení, expresivní tahy štětcem, pastóznost, lazuritu … Petr Hajdyla s každou další malbou skládá svou barevnou paletu úplně znovu.
Invenční je rovněž malířovo formování tvaru, který se v jednotlivých dílech pohybuje od ohraničenosti k neurčitosti, který někde nese konkrétní formy známé reality a jinde jsou významy pozastřené.
Sám autor o svém přístupu k procesu utváření obrazu říká:
„Důležitým faktorem, který dlouhodobě mé obrazy spojuje, je syntéza prvotní myšlenky s následnou volnou malířskou interpretací, během níž často dochází k dalším posunům významů. Sám se nikdy nesnažím stoprocentně kontrolovat vše, co se na plátně děje. Barvě podřizuji svůj rukopis. … Umění nevidím ve schopnosti či dovednosti něco namalovat, ale v tom nechat se v procesu sebezapomnění vést neznámou cestou, využívat vše, co tato cesta přináší a s citem režírovat obraz do finální podoby.“
Za velmi důvtipné považuji obrazy vizualizující, do obrazové podoby přepisující, jazykové idiomy či frazémy. Titulní dílo výstavy Zlatý padák je jedním z nich. Sousloví bohaté odstupné v „doslovném“ přepisu vizuálního znaku, který se snáší z hory do barev malby, vytváří zvláštní napětí rozporuplnosti a podněcuje k asociacím a nekonvenčním úvahám.
Do říše fantazie, hlubin představ o pravěku, hlubin vod skrývajících nebezpečí i poznání nahlížíme parafrází scény z filmu Cesta do pravěku. Chlapci stojí kolem plátna nořícího se z vody, symbolu nevědomí, očištění, pokřtění … Petr Hajdyla dal obrazu název Jak dál. Jak dál s obrazem. Možná se tato otázka ptá i po tom, zdali vpustit do procesu tvorby, jenž je nyní provázen čistou radostí z malování, také další uvažování o naznačených konceptech a „dopsat“ tyto jednotlivými obrazy otevřené kapitoly.
Dáša Lasotová, 2015
Muzeum regionu Valašsko ve spolupráci s Ateliérem a galerií výtvarného umění Hartinger v Karolince pořádají besedu s akademickým malířem I. Hartingerem. Čeká vás komentovaná prohlídka výstavy Roky s barvami i projekce filmu o vystavujícím umělci.
V úterý 26. ledna se můžete osobně setkat s akademickým malířem I. Hartingerem. V Mramorovém sále vsetínského zámku se od 15 hodin uskuteční beseda, jejíž součástí bude také komentovaná prohlídka výstavy Roky s barvami. Tato výstava, uspořádaná k umělcovým osmdesátým narozeninám, je prestižní přehlídkou Hartingerova díla.
Těšit se můžete i na projekci filmu o vystavujícím umělci.
Besedou bude provázet Jiřina Kašparová.
Bc. Jana K. Bajanová
Muzeum regionu Valašsko vyhlašuje pekařskou soutěž O nejvykutálenější koblížek. Mlsná porota bude hodnotit chuť, vzhled i vůni domácích koblížků a vítězové se mohou těšit na zajímavé ceny. Při akci Zámecký masopust uvidíte na vlastní oči přípravu kynutého těsta, jeho válení a vykrajování, plnění povidly, pečení, maštění máslem a cukrování. Čeká vás i ochutnávka koblížků.
Masopust je za dveřmi a v mnoha domácnostech se začínají smažit koblížky. I vy můžete usmažit nebo upéct domácí klasické i netradiční koblížky a navíc vyhrát zajímavé ceny. Nejpozději do neděle 7. února do 14 hodin přineste alespoň 4 kusy těchto domácích kulatých lahůdek do vsetínského zámku, uveďte použité ingredience, vaše jméno a příjmení, rok narození, adresu a kontakt.
Vyhlášení vítězů a předání cen proběhne na akci Zámecký masopust, který se uskuteční 7. února na zámku Vsetín.
U této soutěže platí zásada – čím čerstvější, tím lepší.
Více informací najdete na www.muzeumvalassko.cz.
Zpracovala: Bc. Jana K. Bajanová
Muzeum regionu Valašsko pořádá II. ročník soutěže pro amatérské fotografy. Fotografie s valašskou tématikou zhodnotí odborná porota a ty nejzdařilejší budou vytištěny a vystaveny v galerii vsetínského zámku.
Fotosoutěž Valašsko – můj domov je rozdělena do dvou kategorií: dospělí a děti do 15 let. Dospělí mohou posílat fotografie na téma „příroda“ (krajina, zvířata, květiny, hmyz) nebo „lidé a kultura“ (stavby, lidé, zvyky a tradice). Děti do 15 let si můžou vybrat volnou kategorii na náměty z Valašska. Jeden soutěžící může poslat maximálně 5 snímků, které musí pocházet z Valašska.
Odborná porota vybere ty nejlepší fotografie, které budou vytištěny a vystaveny v galerii vsetínského zámku od 1. 7. 2016 do 1. 9. 2016.
„Pro tři nejlepší soutěžící z každé kategorie jsou připraveny zajímavé ceny,“ uvádí organizátor akce Mgr. Pavel Mašláň.
Fotografie posílejte do 1. května e-mailem na maslan@muzeumvalassko.cz nebo vytištěné ve formátu A3 na adresu Muzeum regionu Valašsko, Horní náměstí 2, Vsetín 755 01. K fotografiím připojte svoji adresu, název a jméno místa, kde byl snímek pořízen.
Bc. Jana K. Bajanová
3. 12. 2015, 8.00 – 14.00 Den otevřených dveří
Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí
2. prosince 2015, 15:00
Velká zasedací místnost v 1. patře budova radnice
Úterý 3. 12. 2015
Městská knihovna Valašské Meziříčí
Samostatná výstava laureátky třetího ročníku Ceny Rudolfa Schlattauera 2013.
Pavla Malinová (1985) svoje obrazy často komponuje jako dvojsmyslné optické hříčky, plné více nebo méně skryté sexuální symboliky. Při troše fantazie tak horizontální a diagonální pruhy v pozadí jejích obrazů můžou vypadat jako falusy mužů stojících v popředí. Jinde zase linky vycházející z očí ilustrují pohled dvou postav stojících naproti sobě, přičemž neomylně směřují do intimních míst svého protějšku. Barevné gejzíry a masité zadnice ani nepotřebují komentář. Jenže ten kdo chce, může nacházet sexuální symboliku ve všem, podobně jako třeba u Rorschachových inkoustových skvrn. Rozdíl je pouze v tom, že v případě projektivního testu si naše podvědomí všechny obrazy vymýšlí samo, inkoustové skvrny zůstávají pořád jenom skvrnami. Obrazy Pavly Malinové kromě mnohoznačných barevných tvarů a postav nabízejí i něco víc. S naléhavostí zaznamenávají syrovou realitu citů a emocí. Zobrazují každodenní všednost představ a ukazují nepřitažlivost snů. Není to jen hra podvědomí, ale také vědomá hra s naším vnímáním.
Jiří Havlíček