 |
PROGRAM KONCERTU 5. 11. 2015 – PREMIÉRA NOVÉHO PROGRAMU FA LA LA LA LA aneb ROZMARY RENESANČNÍ HUDBY 1. Giovanni Gastoldi – Amor Vittorioso 2. Orlando di Lasso – Alla la pia calia 3. Giovanni Gastoldi – A lieta vita 4. Giovanni Gastoldi – Viver Lieto Voglio 5. Orlando di Lasso – Matona mia cara 6. Giovanni Gastoldi – Vezzosette Ninfe 7. Jacob Arcadelt – Il bianco e dolce…
|
||||
Soutěž amatérských recitátorů z Ceské a Slovenské republiky pořádána Kulturním zařízením města Valašského Meziříčí a Městem Valašské Meziříčí za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, ve spolupráci s NIPOS ARTAMA Praha a Národným osvetovým centrom Bratislava.
Čtvrtek 15. října
20.00 – zahájení MFP, losování I. kola soutěže Koncert skupiny Cimballica, vstupné v předprodeji 150 Kč, na místě 200 Kč
Pátek 16. října
9.00 – 14.00 I. kolo soutěže
20.00 – losování II. kola, inscenace Divadla v Dlouhé
Případ Radok – komponovaný pořad o životě a díle Alfréda Radoka, vstupné v předprodeji 100 Kč, na místě 150 Kč.
Sobota 17. října
9.00 – II. kolo soutěže
14.00 – rozborový seminář s porotou
20.00 – vyhlášení výsledků, slavnostní zakončení 51. ročníku MFP
Beseda s manžely Skalíkovými nejen o restaurování, ale také o shánění finančních prostředků a jiných aspektech práce na záchraně památek.
Beseda proběhne v přízemí MaGC. Vstup 10 Kč.
Mezinárodní výstava Život plný námahy: Svět práce beskydského venkova v dílech neprofesionálních řezbářů bude od 9. října k vidění v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Expozice představuje těžký život a práci našich předků, jež zachycují dřevořezby z rukou neškolených řezbářů.
Valašský venkov byl v minulosti místem tvrdé práce a každodenní dřiny. Na výstavě Život plný námahy zjistíte, co obnášela jednotlivá řemesla, jaká byla obživa místních obyvatel nebo jak náročné bylo mletí mouky či zpracování ovčí vlny.
Návštěvníci výstavy budou mít jedinečnou možnost zhlédnout 130 děl s rozmanitou tématikou dnes již často neznámých řemesel a řadu technologií si mohou vyzkoušet na vlastní kůži.
„Pro školy a školní kolektivy je připraven lektorský program, který děti seznámí s řemesly a způsoby obživy našich předků,“ uvádí kurátorka výstavy Ivana Ostřanská.
Autorskou výstavu Mgr. Václava Michaličky, Ph.D. z Muzea Novojičínska, p. o. pořádá Muzeum regionu Valašsko, p. o. ve spolupráci s Muzeem Novojičínska, p. o., Kysuckým múzeem v Čadci, Muzeem Beskyd Frýdek-Místek, p. o., Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Muzeem Śląska Cieszyńskiego a Muzeem Těšínska, p. o.
| Termín konání | Akce proběhne 1.10. 2015 od 16 hodin. |
| Místo konání | Středisko volného času Domeček Zdeňka Fibicha 287 Valašské MeziříčÍ |
Setkání s Alenou Podzemnou při kterých se bude vyprávět nejen o umění, cestování, malování, inspiraci, textech, básničkách apod. Mluvit můžeme o posledním obrazu nebo naopak prvním, součástí je prohlídka výstavy Žena, nůše, píseň, kost.
V měsící řijnu proběhnou dvě setkání, 1. a 15. 10., vždy od 16.00 hodin.
Setkání proběhne v prostorách výstavy, vstup 10 Kč – čaj v ceně.
HRY A KLAMY
5.9.2015 — 25.10.2015
Interaktivní výstava ze science centra iQPARK Liberec
Znáte rychlost své reakce, umíte provést kuličku složitým labyrintem nebo prolnout svůj obličej s obličejem svého partnera? Už jste si s někým šeptali na dálku dvaceti metrů? To nejsou čáry a kouzla, ale malá část toho, co nabízí výstava HRY A KLAMY. Poznejte svět vědy a techniky zábavným způsobem.
Výstava v sobě kombinuje hru, zábavu i poučení a zahrnuje více než 60 exponátů, které jsou přímo určené k vyzkoušení, vyřešení nebo soutěžení. U výstavy platí heslo „Dotýkat se exponátů je přikázáno“, protože co si vyzkoušíte, tomu porozumíte. Věda je zábava!
Základním principem „Her a klamů“ je interaktivnost a zapojení co největšího množství smyslů. Návštěvníci všech věkových kategorií poznají prostřednictvím her a experimentů běžné jevy, které se dějí kolem nás.
Výstava, u které se můžete těšit na experimenty, hlavolamy, hádanky, kvízy a další vychytávky se bude konat ve 2. patře Muzejního a galerijního centra.
Výstava HRY A KLAMY:
základní 50 Kč
snížené (děti, studenti, senioři) 20 Kč
Měla jsem možnost práce Magdaleny Váňové sledovat během jejích studií na Fakultě Výtvarných Umění v Brně, a kdybych měla jedním slovem shrnout způsob její tvorby pak by to byla „zarputilost“. Nikdy netvoří bez absolutní jistoty potvrzené vnitřním puzením o správnosti toho, co potřebuje sdělit. Na svých sochách dokáže pracovat velice dlouho a bez odpočinku, s posedlostí po dokonalém převedení své ideje do reálu.
V jejích raných pracích je ještě cítit snaha o hledání toho pravého média pro vyjádření sebe sama spojená s hravostí, humorem a iluzivním pohledem na svět – Kaleidoskop (2008). Postupem času ale krystalizuje její forma, a lidské tělo, coby dokonalý transfer toho, co touží vyjádřit a nám divákům předat, se samo stává alfou a omegou konceptu její tvorby – Máma (2009). Prakticky každá její socha je autoportrétem a je jedno, jestli vizuální podoba je antropomorfní či nikoliv – Polštář (2007) – vlastní otisk, voda jako očista, tok snů, pročištění mysli. Pro Magdalenu Váňovou je daleko důležitější výsledná řeč díla – zpráva, kterou nám chce předat, než důsledný portrét – Ženy (2011). Ta hluboká citovost a silné prožívání ji přivedly několikrát i na místa, kterých se většina obyčejných lidí obává. Její zážitky z psychiatrické léčebny jsou naprosto patrné v díle nazvaném Kuřárna (2010) – kde sedávala prostopášná paní Marcela. Reálný zážitek je přenesen a my se na ní sice můžeme dívat z bezpečné zóny ohraničené skleněným boxem, avšak to zhmotnění ponuré zkušenosti nám nedovolí jen tak, bez emoce odejít. Váňová bere osobní zkušenost jako jeden z pilířů její inspirace a dokáže se na ní podívat i zvenčí, nejen skrze samu sebe – Odraz (2012), je neuvěřitelnou zprávou o vnímání toho co je pravdivé – to co vidíme nebo to co cítíme? Rozpolcenost – svět jako černý a bílý – dvě tváře, dva stavy – nic mezi tím. Díla Magdaleny Váňové nejsou pro první pohled, stejně tak jako vnitřní svět, když si ale její práce důkladně prohlédnete a necháte je na sebe působit tak velice brzo pocítíte a pochopíte.
Váňová dokáže na svých sochách pracovat až s hyperrealistickou posedlostí, kdy milimetr po milimetru promodelovává jemné vrásy kůže a pak si vezme motorovou pilu a porazí strom a naporcuje kmen o průměru jednoho metru pro další práci. To je Magdalena.
Magdalena Váňová studovala v letech 2007-2012 Fakultu výtvarných umění VUT v Brně v Ateliéru sochařství 1 u doc. ak. soch. Michala Gabriela, studium z osobních důvodů nedokončila.
Účastnila se řady kolektivních ateliérových výstav například v pražském DOXu, nebo galerii Doubner. V Brně ve výstavních prostorách divadla Reduta.
Tvorba Dušana Váni (1982) je plná výrazových proměn, rozdílných tvůrčích přístupů a svébytného humoru. Pokud bychom chtěli formulovat určitou jednotící linii jeho tvorby, mohli bychom uvést jeho kutilskou zálibu pro konstruování, utváření a spojování nejrůznějších materiálů v kombinaci s nejnovějšími digitálními technologiemi, elektronikou a 3D tiskem, umožňujícím nové metody umělecké tvorby. Váňa se svou prací řadí k aktuálnímu trendu progresivního digitálního sochařství, využívající digitálně podporované navrhování objektů.
V době studií na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru sochařství se Váňa zaměřil na realisticky pojednanou sochu, bustu nebo tělesný fragment, kterou následně oživil pomocí digitálních či elektronických technologií. Voyer z roku 2008 je realistickou autoportrétní bustou, do níž jsou vloženy oči ovládané dvoukanálovou vysílačkou a sledující pohyb v místnosti. V diplomové práci z roku 2011 vyústila tato poloha jeho tvorby v sérii antropomorfních kinetických objektů s názvy Prsar, Uchýli a Šmíráci. Veristicky pojednané lidské fragmenty, vytvořené částečně ze silikonu, přitahují pozornost svojí haptičností, která umocňuje tělesnost a erotičnost těchto motivů. Dokonale provedené umělé náhražky jsou uvedeny do pohybu pomocí elektroniky (ňadro pulzuje, uši se naklápí jako motýlí křídla a prsty šmírují a rejdí po vytyčené ploše). Výsledný dojem není vzdálený surreálné poetice okořeněné osobitým humorem.
Prací se silikonem Váňa volně pokračuje také v nejnovějších pracích. Hrušky nebo Kokos z roku 2013 jsou zdánlivě dokonalou nápodobou skutečného ovoce; ve skutečnosti však jsou pojednány jako antropomorfní tvary evokující až fyzicky lidskou kůži doplněnou skutečnými lidskými chlupy. Nečekaně se nám místo chuťových buněk aktivizují hmatové a haptické smysly.
Odlišnou polohu Váňovy tvorby představují minimalistické, geometrické a kinetické objekty, vytvářené často na základě matematických či fyzikálních zákonů a systémů. Bílý krystal, Polarita z r. 2003 nebo Rubikův krystal z r. 2011 rozvíjí schéma fraktálu, Pulsar z r. 2009, sleduje obdobné téma v podobě složitého geometrického pulzujícího tělesa. Minimalisticky úsporně působí Monolit z r. 2009, statická rozměrná stéla tvořená kovovým rámem vyplněná černými mojitovými brčky. Místo hmotného monolitu je výsledkem subtilní geometrický rastr propouštějící světlo. Statický blok je současně aktivizován pohybem diváka, připomínající reminiscenci na evropský minimalismus nebo nové tendence z 60. let.
Dušan Váňa studoval v letech 2005-2011 Fakultu výtvarných umění VUT v Brně v Ateliéru sochařství 1 u doc. ak. soch. Michala Gabriela, kde od roku 2012 působí jako technický asistent.
Účastnil se řady kolektivních i samostatných výstav, naposledy v roce 2013 výstavy Everything Digital, SVA Flatiron Gallery, 133/141 West 21 Street, NYC nebo výstavy Krystalíza her, Muzeum města Brna, Hrad Špilberk pod vedením Petra Nikla.
Úvodní slovo: Libor Novotný
Během vernisáže vystoupí: Jan Šnéberger
Kurátor výstavy: Leszek Wojaczek
Vystoupí: Pavel Fajt
Více o vystavujícím: Dušan Váňa
19. 11. v 16.00 hod. – Komentovaná prohlídka za přítomnosti autora výstavy. Seznámíme se s jeho dosavadní sochařskou tvorbou i o práci s 3D technologiemi v digitálním sochařství.