Správa jeskyní České republiky ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody ve Valašském Meziříčí srdečně zvou v pondělí 10. listopadu 2014 v 17.30 hodin na vernisáž výstavy Kořenové krápníky aneb cesta proti gravitaci. Autory výstavy jsou Roman Mlejnek a Mgr. Jiří Rejl. Vstupné je dobrovolné.
Výstava se bude konat v budově Valašského ekocentra ČSOP v areálu bývalých kasáren ve Valašském Meziříčí. V rámci vernisáže proběhne beseda o kořenových krápnících, českých i světových jeskyních. Na akordeon zahraje Eliška Hasalíková.
Výstavu si zájemci mohou prohlédnout ve všední dny od devíti do 16 hodin do konce prosince.
Taneční skupina Oileán z Valašského Meziříčí už počtvrté pořádá setkání tanečních skupin zaměřených na irský tanec, jehož hlavní událostí je nesoutěžní přehlídka choreografií s následujícím ceilí. Akce se koná v sokolovně ve Valašském Meziříčí v pátek 14. listopadu 2014 od 19:00 hod. a soudě podle předchozích ročníků bude pravděpodobně trvat do pozdních nočních nebo brzkých ranních hodin.
Na akce pořádané v rámci oslav dne 15.11.2014 zveme srdečně absolventy a bývalé zaměstnance SPŠ stavební a SOU stavebního ve Valašském Meziříčí, na všechny doprovodné akce si dovolujeme také pozvat širokou veřejnost.
Městská knihovna Valašské Meziříčí v úterý 11. listopadu 2014 v 18 hodin
Kreslíme pro radost, pouze pomocí čtyř základních geometrických tvarů na výkresy A4 obyčejnou tužkou. Cílem pořadu je dokázat všem, kteří v životě nic nenakreslili, že to dokáží také oni. Součástí pořadu je ukázka schématu výroby knih – od nápadu, přes výrobu až po zakoupení knihy v obchodě.
Akce proběhne 13.11. 2014 od 18 hodin ve Schlattauerově kavárně ve
Valašském Meziříčí
Festival jednodenních restaurací poprvé ve Valašském Meziříčí.
Představte své nejlepší recepty na Restaurant Day Valmez, který proběhne v sobotu 15. listopadu 2014 od 12 hodin v prostoru Polévkárny Jako doma.
Tato gurmánská akce probíhá ve světě již třetím rokem a nabízí možnost nabídnout své doma vytvořené pochoutky všem milovníkům jídla. Je to dobrovolná, komunitní, nezisková a spontánní akce, nemá žádného organizátora, jen šiřitele této myšlenky, kteří ostatním usnadňují a pomáhají se účastnit.
Při historicky prvním Restaurant Day ve Finsku v roce 2011 otevřelo naráz 40 jednodenních restaurací. Při posledním květnovém termínu 2014 už jich bylo přes 2700 v 35 zemích světa.
Jak se stát jednodenním restauratérem?
1/ V sobotu 15. listopadu jednoduše vyrazíte s jídlem, které osobně připravíte, na místo – ve Valmezu máte možnost připojit se ke skupinkám v prostoru polévkárny Jako Doma (Křižkovského 116, Valašské Meziříčí).
2/ Můžete si vytvořit vlastní elektronickou pozvánku a umístit ji na facebookové stránky Restaurant Day Valmez: www.facebook.com/RestaurantDayValmez.
3/ Čím vtipnější a originálnější bude koncept vaší restaurace, tím více návštěvníků zaujme. Nepodceňujte prezentaci nabízených pokrmů a také prezentaci sebe sama jako restauratéra. Inspiraci najdete na oficiálním blogu Restaurant Day: blog.restaurantday.org
Ještě máte 5 dnů na přípravu, nebojte se připojit!
Tragikomedie pro tři herce. Dějový příběh navazuje na lidovou legendu, ve které má potulná komediantka Žaneta nahradit historickou postavu a k tomuto převtělení jí pomáhá Bůh i Kat.
Zatímco ANAR obsahově osciloval mezi intimními zpověďmi a ohlédnutími za obdobím kolem oscarového dění a hektickými roky po něm, MUNA je spíše dokumentem o hledání vnitřního světa a duchovních cest, smyslu dění i samotného hledání. Písně Irglová převážně napsala během jednoho roku života v New Yorku, ale v průběhu šestiměsíční studiové práce na Islandu doslova „prosákly“ mystickou atmosfétou tohoto „ztraceného“ ostrova, a to i díky participaci místních hudebníků, lokacím, kde se nahrávalo a především invenci producenta a studiového inženýra Sturly Mio Thorissona. Ze sedmadvaceti hudebníků, kteří na albu participovali, jádro tvořili obdobně jako v případě předchozího debutu kytarista Rob Bochnik (The Frames a Swell Season) a iránská perkusionistka a hráčka na tradiční buben daf Aida Shahgashemi. V úloze doprovodné zpěvačky se v několika písních objeví i sestra Markéty Irglové Zuzana. Posluchači si také užijí smyčců, chrámového sboru nebo i netradičně pojaté hry na banjo. Jedním z hudebníků, který zásadně ovlivnil zvuk desky, je Shahzad Ismaily. Tento baskytarista, perkusionista, banjista a experimentátor nahrával mj. S Tomem Waitsem, Lou Reedem, laurie Anderson nebo Yoko Ono.
Koncert s kapelou (Rob Bochnik, Joe Doyle, Aida Shahgashemi) představí jak nové písně, tak i dřívější Markétinu tvorbu. Posluchačům se tak s měsíčním předstihem dostane laskavého hudebního pohlazení a naladění do předvánoční atmosféry. Návštěvníci by si neměli nechat ujít ani úvod koncertu, o který se postará výjimečná americko/izraelská písničkářka Rosi Golan.
Voxel, vlastním jménem Václav Lebeda, na sebe upozornil v talentové reality show Talentmania 2010. Václav nejdříve spolupracoval se skupinou Burnout. Od roku 2012 se vydal na sólovou dráhu zpěváka.
6. listopad 2014 – 15. únor 2015 Zámek Kinských, Valašské Meziříčí, výstavní sály v 1. patře
„Společenství stromů a lidí od dřevěné kolébky přes svatební lože až po návrat ke kořínkům trávy má svou tisíciletou tradici. První roubená stavení, obydlí hradní i podhradní, světská i církevní, stavitelská i řezbářská nádhera chrámů, panských sídel, stejně jako důmysl a půvab staveb a interiérů měšťanských a selských příbytků – to vše je zázrak dřeva jako užitkového a uměleckého fenoménu, k němuž se svět vrací i na prahu nového tisíciletí…“
Těmito slovy zakončil svůj text Augustýn Skýpala v almanachu z roku 2004, vydaném u příležitosti 130. výročí vzniku Odborné školy pro rýsování a vzorkování spojené s učebními dílnami pro stolářství, dřevořezbářství a soustružnictví C. k. ministerstva obchodu ve Valašském Meziříčí, obecně známé pod označením dřevařská škola. Na vypovídající hodnotě slov jeho vyznání se s plynoucím časem nic nemění; dřevo ve všech svých podobách skutečně provází symbolicky člověka na jeho pouti životem od kolébky po rakev. Také samo chudé Valašsko od nepaměti těžilo z takřka jediného bohatství zdejší krajiny, a sice dřeva – ať už to byli domácí výrobci šindelů, dřevěného nářadí nebo proslulých dýmek. Dřevo se na Valašsku těžilo také jako topivo pro parní stroje, vyrábělo se z něj dřevěné uhlí pro vysoké a sklářské pece, menší část se využila ve stavebnictví, jinak se však v regionu do podoby finálního výrobku většinou nezpracovávalo. Průlom přišel až rozvojem tovární výroby nábytku z ohýbaného (většinou bukového) dřeva.
Dřevo však stálo také u počátku jiného fenoménu, a sice vzniku odborného školství na Valašsku. Právě v jeho tehdejším přirozeném kulturním centru, Valašském Meziříčí, se 13. října 1874 začala psát historie oné dřevařské školy. Na počátku měla však vskutku jen málo společného se školami dnešního typu; ve skutečnosti šlo o státem podporovanou dílnu, v níž žáci za práci dostávali 5–6 zlatých měsíčně, výrobky školy se prodávaly a náplň práce v dílnách se přizpůsobovala objednávkám. Až do počátku 1. světové války se škola nesla na vlnách úspěšného rozvoje, rozšiřovala své dílny a s tím i možnost vzdělání ve specializovaných oborech, v rámci kočovného vyučování působili pedagogové školy na vzdělávacích institucích po celé Moravě. V prvním desetiletí 20. století jsou pak na škole praktikovány nové pedagogické metody, které žáky podněcují k vlastní výtvarné tvorbě a rozvíjejí jejich fantazii. Výuka se od řemesla rozšiřuje směrem k návrhářské práci a přesouvá se od řezbářského řemesla k práci s celým interiérem. Rozpoutání válečného konfliktu sice výuku zcela nepřerušilo, ale odvádění profesorů i dospělých žáků na frontu i využití budovy dílen jako nemocnice, ji velmi zkomplikovalo.
Období první republiky zastihlo školu jako instituci s širokým spektrem řemeslného vzdělávání, která i pod novou československou vlajkou dokázala úspěšně prezentovat odborné školství jak na domácích výstavách, tak v zahraničí. Rozšiřování výuky, a tím i počtu vzdělávaných žáků si vyžádalo stavbu nové školní budovy, která byla započata v roce 1927 na Máchově ulici. Dřevařské škole začalo pod její střechou poslední období úspěšného rozvoje, uzavřené tíživou politickou situací v závěru 30. let. Výuka sice probíhala i po vyhlášení Protektorátu téměř beze změn učebního plánu, po dobu války však docházelo k zatýkání a perzekucím vyučujících, a samotný závěr války i doba osvobozování města se podepsaly jak na chodu školy, tak na interiéru její budovy.
Po politickém převratu v roce 1948 škola přijala jméno Průmyslová škola pro zpracování dřeva a posledním krokem k zániku dřevařské školy bylo přemístění školy jako Vyšší průmyslové škole nábytkářské do Bystřice pod Hostýnem, z důvodů reorganizace školství dle sovětského vzoru v roce 1951. Budovu někdejší dřevařské školy ve Valašském Meziříčí získala nově vzniklá Vyšší průmyslová škola stavební. Studenti mohli pod hlavičkou nově vzniklé vyšší školy dostudovat, dřevařské obory však zanikly. Nová „stavební průmyslovka“ na dávnou tradici dřevařské školy navázala nejen tím, že převzala její budovu, ale zůstala jí věrná i většina tehdejšího pedagogického sboru, který se tak stal zárukou přenosu kontinuity tradice dřevařské školy do dnešních dní.
V tomto duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho, proto si vás raději dovolujeme pozvat na výstavu Krása v dřevě ukrytá a věříme, že od nás budete odcházet se spoustou nových poznatků i zážitků.
Vernisáž výstavy se bude konat ve čtvrtek 6. 11. 2014 od 16:00 hodin v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí.
Informace o 140. výročí Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí najdete zde http://www.spsstavvm.cz/cs/uvod/.
K výstavě je připraven lektorský program pro školy s názvem Krása v dřevě ukrytá.
K výstavě je ve dnech 10.-14. 11. 2014 připravena soutěž pro žáky základních škol s názvem Od stromu k židli.
Pro žáky škol a širokou veřejnost je dne 20. 11. 2014 připravena akce s názvem Dřevohrátky.
